Děs a běs! Od rána do večera pryč z domu. Přestává mě bavit být neustále mrtvá a chtít od probuzení jen jediné: postel. Jako by toho bylo málo, neustále mě popadávají záchvaty smíchu, když si vzpomenu, co jsme dělali a říkali v sobotu :D To je zase fajn, ale lidi se dívají divně na člověka, který jde sám po ulici a najednou se začne smát. Ehm :))
(
Read more... )
Comments 5
Reply
Podle mě je to to nejlepší, co se dá dělat se strachem, nejistotou, vzrušením, radostí i čímkoli dalším, protože všechno co se děje, děje se jen jednou...
Reply
Ale kus pravdy v tom rozhodně je.
Reply
Určitě si to neužil v tom smyslu v jakém to slovo zní, možná by lépe znělo slovo "prožít"...
Přijde to mi to podivně osvobozující, taková myšlenka.
Reply
REVOLUCI!
Reply
Leave a comment