KAT-TUN - RADIO
Rádio hraje. Naše rádio.
Utíkáme z davu, spěcháme pryč z města. Jedu k moři s tebou vedle mě.
Svítí na nás slunce a my se držíme za ruce, mezitím co čekáme u semaforu.
Najednou začne v rádiu hrát písnička, kterou miluješ. Jako kdyby odrážela čas, jenž jsme strávili spolu.
Cítíš to? Tu hudbu cítíš v celém svém těle. Stará se o ni vítr.
Ta příjemná melodie spojuje naše vzpomínky dohromady.
Díky tak jednoduché věci se naše srdce chovají, jako by chtěli utéct pryč.
Po chvíli jsme se nemohli ubránit smíchu. Rádio hraje dneska znovu.
Jen o trochu déle budeme vnímat ta slova. Vedle mě se díváš do vzdáleného oceánu.
Tvá tvář zbarvená zapadajícím sluncem je krásná. Nechci tě pustit domů.
Určitě si tuhle písničku poslechneme i zítra. Ve stejný čas, ale na jiných místech.
Slyšíš to? Prosím, ať naše hudba ještě nekončí. Nese sebou naše pocity.
Odráží se hluboko v našich srdcích. Navždy a napořád.
„Brzy se uvidíme.“ I když se slova jeví jako nejasná.
Pravděpodobně se v jeden okamžik budeme cítit stejně. Cestuje přes oblohu. Naše rádio.
Když jsi tady, věřím, že všechna ubíhající roční období budou vzácná.
Bylo by krásné, kdyby dnešní den trval celou věčnost.
Cítíš to? Tu hudbu cítíš v celém svém těle. Stará se o ni vítr.
Ta příjemná melodie spojuje naše vzpomínky dohromady.
Naše rádio.
Slyšíš to? Prosím, ať naše hudba ještě nekončí. Nese sebou naše pocity.
Odráží se hluboko v našich srdcích. Navždy a napořád.
Díky tak jednoduché věci se naše srdce chovají, jako by chtěli utéct pryč.
Po chvíli jsme se nemohli ubránit smíchu. Rádio hraje dneska znovu.
Utíkáme z davu, spěcháme pryč z města. Jedu k moři s tebou vedle mě.
Svítí na nás slunce a my se držíme za ruce, mezitím co čekáme u semaforu.
Najednou začne v rádiu hrát písnička, kterou miluješ. Jako kdyby odrážela čas, jenž jsme strávili spolu.
Cítíš to? Tu hudbu cítíš v celém svém těle. Stará se o ni vítr.
Ta příjemná melodie spojuje naše vzpomínky dohromady.
Díky tak jednoduché věci se naše srdce chovají, jako by chtěli utéct pryč.
Po chvíli jsme se nemohli ubránit smíchu. Rádio hraje dneska znovu.
Jen o trochu déle budeme vnímat ta slova. Vedle mě se díváš do vzdáleného oceánu.
Tvá tvář zbarvená zapadajícím sluncem je krásná. Nechci tě pustit domů.
Určitě si tuhle písničku poslechneme i zítra. Ve stejný čas, ale na jiných místech.
Slyšíš to? Prosím, ať naše hudba ještě nekončí. Nese sebou naše pocity.
Odráží se hluboko v našich srdcích. Navždy a napořád.
„Brzy se uvidíme.“ I když se slova jeví jako nejasná.
Pravděpodobně se v jeden okamžik budeme cítit stejně. Cestuje přes oblohu. Naše rádio.
Když jsi tady, věřím, že všechna ubíhající roční období budou vzácná.
Bylo by krásné, kdyby dnešní den trval celou věčnost.
Cítíš to? Tu hudbu cítíš v celém svém těle. Stará se o ni vítr.
Ta příjemná melodie spojuje naše vzpomínky dohromady.
Naše rádio.
Slyšíš to? Prosím, ať naše hudba ještě nekončí. Nese sebou naše pocity.
Odráží se hluboko v našich srdcích. Navždy a napořád.
Díky tak jednoduché věci se naše srdce chovají, jako by chtěli utéct pryč.
Po chvíli jsme se nemohli ubránit smíchu. Rádio hraje dneska znovu.