Tolik povídek a TAK málo času...
Už je to tak, lidičky. Už zase nabírám slušný psací skluz. Mrzí mě to. Pár úžasných literárních darů jsem totiž dostala, a pořád je ještě nedokázala oplatit... Částečně za to může ta pitomá zdravotní krize, která poněkud kulminuje, následkem čehož vyměním v polovině příštího týdne relativně pohodlné lemuří působiště za sněhobílou postel na jistém nemocničním oddělení. Já tedy pevně doufám, že ne nadlouho. Bude to totiž strašná nuda, když už nic jiného... No nic, nevadí. Novoroční předsevzetí neruším, jen kapku zamíchám jejich pořadím. Uzdravit se teď bude na seznamu jako první.
Abych po vás nemetala jen tím negativním... krom toho, že jsem ještě větší kazič než kdy jindy a že jsem si zamilovala zbrusu nový pairing, velmi mě pobavil nejnovější mail od jednoho z prevítů. Tentokrát sice neobsahoval žádnou peprnou přílohu, zato překvapivý dotaz, zda jsem si založila účet na jisté nejmenované sociální síti. První, co mě napadlo, byla vtíravá myšlenka, zda mu čirou náhodou nepřeskočilo - dobře přece ví, co si podobných žroutech času myslím. A že ke kontaktu s kamarády využívám jiné, mnohem inteligentnější způsoby, než tenhle "realistický" virtuální pseudosvět. Dobrá, někom to třeba vyhovuje, ale já mám (zejména od jisté doby) celkem ráda svoje soukromí, což je o důvod víc, neládovat někam -kamkoli- svoje civilní fotky, fotky rodiny a jiných osob, které mám ráda; natož se na podobně dementní, zneužíváním osobních informací proslulý server, registrovat pod civilním jménem. Tohle všechno on dobře ví. Ptáte se, jak ho tedy napadla taková blbost? Přiznal se, že potřeboval v jedné omšelé galerii DS najít nějakou mou starou fotku ze Čtení a ejhle, co mu nevyskočilo za odkaz.... Mohla jsem ho uklidnit. Shoda jmen. A já k tomu dodávám: můžete mě najít na stránkách mých projektů, některých pouze pro zvané. Na jednom výtvarném serveru. Ale rozhodně mě - nic ve zlém - NIKDY nenajdete na Ksichtoknize. A na tom si trvám.:o)
Abych po vás nemetala jen tím negativním... krom toho, že jsem ještě větší kazič než kdy jindy a že jsem si zamilovala zbrusu nový pairing, velmi mě pobavil nejnovější mail od jednoho z prevítů. Tentokrát sice neobsahoval žádnou peprnou přílohu, zato překvapivý dotaz, zda jsem si založila účet na jisté nejmenované sociální síti. První, co mě napadlo, byla vtíravá myšlenka, zda mu čirou náhodou nepřeskočilo - dobře přece ví, co si podobných žroutech času myslím. A že ke kontaktu s kamarády využívám jiné, mnohem inteligentnější způsoby, než tenhle "realistický" virtuální pseudosvět. Dobrá, někom to třeba vyhovuje, ale já mám (zejména od jisté doby) celkem ráda svoje soukromí, což je o důvod víc, neládovat někam -kamkoli- svoje civilní fotky, fotky rodiny a jiných osob, které mám ráda; natož se na podobně dementní, zneužíváním osobních informací proslulý server, registrovat pod civilním jménem. Tohle všechno on dobře ví. Ptáte se, jak ho tedy napadla taková blbost? Přiznal se, že potřeboval v jedné omšelé galerii DS najít nějakou mou starou fotku ze Čtení a ejhle, co mu nevyskočilo za odkaz.... Mohla jsem ho uklidnit. Shoda jmen. A já k tomu dodávám: můžete mě najít na stránkách mých projektů, některých pouze pro zvané. Na jednom výtvarném serveru. Ale rozhodně mě - nic ve zlém - NIKDY nenajdete na Ksichtoknize. A na tom si trvám.:o)