Opustili jsme Frankensteinovic famílii ve chvíli těžké krize způsobené S. proměnou v upíra...
Rodina už z toho byla zoufalá. Larry celé noci probděl ve své laboratoři, až se mu jednoho dne zadařilo sestrojit zařízení na sběr blesků (a bez Igora, kterých byl v poslední době fatální nedostatek); ty by S. mohlo pomoci znovu rozběhnout srdce, které upírovi jakožto bytosti patřící k nejvyššímu řádu nemrtvých přirozeně nebije - jestli se to ovšem povede. Larryho poslední pokus s blesky zničil celé severní křídlo jeho starého kocourkovského domu i s hospodyní.
Začala zima a čekání na bouřku bylo nekonečné... Když pak přišla, musel vše narychlo připravit a čekat. No ano - a také přemluvit Severuse, aby do toho šel.
Zavolal ho do laborky pod záminkou, že potřebuje pomoci s jedním pokusem a pustil se do něho.
"Poslyš, přišel jsem možná na způsob, jak tě tvého trápení zbavit."
"Bylo mi hned jasné, že to bude něco takového," zabručel Severus, "ale nenamáhej se, už jsem se se svou novou existencí smířil. Dokud můžu žít na krevních konzervách..."
Larry mu za mohutné gestikulace vyložil svůj plán.
"Nevím, nezdá se mi to moc seriózní..."
"Takže budeš radši dál strašit po nocích, ano?"
"To jsem neřekl! Ale takovou věc je třeba důkladně promyslet..."
"No tak až si to rozmyslíš, dej mi vědět. Ale další pořádná bouřka bude bůhvíkdy.
...Tak přestaň konečně trucovat."
"Chm!"
"Teoreticky by se ti nemělo nic stát - podruhé umřít nemůžeš."
"A to si říkáš věděc?"
"Věř mi."
Larry ho instruoval, čeho se má chytit, aby zařízení působilo, jak mělo.
"Zvládnu to."
L. přikývl a zapojil ho mezi spleť železných tyčí a nebezpečně vyhlížejících drátů. ...A zapnul to.
"Co se děje?" vyděsil se, když přeskočilo sotva pár jiskřiček, a rychle běžel k přístroji. "Nefunguje to?!" vyhrkl zoufale, protože tenhle experiment připravoval opravdu dlouho a propočítal snad všechny možnosti, aby to vyšlo. "Zdá se, žes všechny ty blesky vstřebal, aniž to s tebou něco udělalo, počkej ještě chvíli, zkusím to trochu seštelovat... Možná že to má jen zpožděný efekt - hlavně aby nebyl porouchaný..."
Severusem to v tu chvíli zaškubalo a z jeho těla vylétlo několik jisker.
"Výborně! Přesně jak jsem předpokládal - teď to bude asi trochu nepříjemné," poznamenal konverzačním tónem Larry, když se mu S. začal před očima škubat v křeči způsobené zpožděným elektrickým šokem.
Hodil očkem po přístroji, zda nebyl náraz moc silný. Ručička ukazatele stále stoupala...
"Och," pomyslel si L. "Ochočit si blesk, to by bylo něco!" V duchu S. povzbuzoval a pořád kradmo sledoval přístroj. Ten teď explodoval a S. se zhroutil na podlahu. Nicméně to vypadalo, že se mu do obličeje vrátila barva. A že dokonce dýchá. Srdeční tep splašeně zatikal v jeho hubené hrudi, krev se mu rozlila do žil a život se vrátil do svých kolejí.
"Jaké to bylo?" zeptal se bez dechu Larry při ohledávání škod.
Severus odlepil tvář od podlahy a jedovatě vyplivl: "Nepříjemné!"
A to je konec 9. dílu, i když S. jistě zůstala chorobná záliba v červených nápojích a černém sametu. Samozřejmě, že do práce vždy musel jít nalíčen silnou vrstvou bílého make-upu, aby byl i nadále důvěryhodný. Také strávil pěkných pár dní po přeměně na lůžku, což ho jistě hrozně otravovalo, ale hlavně že už ne v rakvi.
Konec 9. dílu
K dalšímu dílu tudy...