Tohle už se nedá nazvat jinak, než zákon schválnosti. Den vtipně začal a 'vtipně' pokračoval, a doufám, že skončí vtipně a ne 'vtipně.' Nic, já vím, že jsem zase třeskutě vtipná, přistoupíme k ději
( Read more... )
Takovou podobnou pocitovku zažívám pokaždé, když potkám svého bývalého kluka. Byl hrozně hodnej, bylo mi s ním dobře a celkově to bylo takový docela příjemný. A ublížila jsem mu a chlad se ve mně objeví, kdykoliv ho potkám. Bydlí docela blízko vedle mě. Vím, že by to s ním nikam nevedlo, kdybych mohla vrátit čas, už bych s ním asi nechodila, ale i tak tam ten pocit je. *podporuje ještěrku a králíška*
To mě mrzí, že to muselo být tak zlé, když už muselo:( Odkud to jen znám (no nic). Já chlad cítím jen v určité situaci, která tady nebyla, ale spíš taková...no, neurčitá bolest někde kdesi uvnitř, ale nebyla to žárlivost ani nic podobného. Spíš ta lítost. Nedivila bych se, kdyby to bylo taky to, co cítíš ty. Ale je to bezmocná lítost, protože se nedá nic dělat a protože jsou zúčastnění šťastní takhle, jak jsou. Věřím a doufám, že to někdy přejde, to, co tam máš, a že i tady to bude dobré. *ještěrka a králíšek děkují /mluvím za králíška, ale on určitě taky/, podpora moc vítaná* *podporuje v odstraňování chladu**
Comments 3
(The comment has been removed)
Reply
*podporuje ještěrku a králíška*
Reply
*ještěrka a králíšek děkují /mluvím za králíška, ale on určitě taky/, podpora moc vítaná*
*podporuje v odstraňování chladu**
Reply
Leave a comment