Úchylák
Nějak se mi chtělo napsat drabble, a tak jsem požádala Ave o téma. Prohlásila cosi o kolejích. Já jsem pak udělala tu chybu, že jsem se v rámci snahy o napsání další kapitoly Částic (snažím se, fakt se snažím) znovu podívala na Iantovu smrt. Už je to rok a já se postraumatického stresu stále nezbavila. Je to špatný. Ale alespoň tady máte drabble:-)
Měl jen jeden skok. Čas nastavil náhodně.
Našel ho, jak se sedí na bobku, hned vedle kolejí.
„Co děláš?“ zeptal se ho.
„Dám sem penny a až pojede vlak, rozjede ji na placku.“
Vstal a otočil se k němu zkoumavým výrazem, který Jack tak dobře znal.
„Jste úchyl? Ve škole nám říkali, že se tu můžou potulovat úchyláci v dlouhých kabátech. Prý mi můžou moc ublížit.“
Zasmál se a Ianto vykouzlil ještě podezřívavější výraz.
Chtěl mu říct, že měli naprostou pravdu. Chtěl Iantovi říct, ať se otočí, utíká a už nikdy se nepřibližuje k mužům v dlouhých kabátech.
Neřekl nic.
Měl jen jeden skok. Čas nastavil náhodně.
Našel ho, jak se sedí na bobku, hned vedle kolejí.
„Co děláš?“ zeptal se ho.
„Dám sem penny a až pojede vlak, rozjede ji na placku.“
Vstal a otočil se k němu zkoumavým výrazem, který Jack tak dobře znal.
„Jste úchyl? Ve škole nám říkali, že se tu můžou potulovat úchyláci v dlouhých kabátech. Prý mi můžou moc ublížit.“
Zasmál se a Ianto vykouzlil ještě podezřívavější výraz.
Chtěl mu říct, že měli naprostou pravdu. Chtěl Iantovi říct, ať se otočí, utíká a už nikdy se nepřibližuje k mužům v dlouhých kabátech.
Neřekl nic.