Veselé příhody z komunity duševně nemocných

[ebzenka]

Takže pracuju ve svém komunitním centru. Lidi si nás našli, každý týden dva až čtyři noví zabloudí k našim dveřím - ty dveře mají asi magickou moc - a my už jsme vyškolení, vystartujeme, pozveme je dovnitř a promluvíme k nim vřelá slova. Někteří potřebují čas, některé tu máme pečené vařené. A každý čtvrtek je krásná akce, Klub duševního zdraví.

Comments

[jema_klub]

Máš štěstí :o)
A my máme štěstí, když nám o tom něco napíšeš :o)

[spiritofdream]

Dobrá, takže až mi nějaký autista bude v libereckém obchodním domě nabízet bombu, měla bych mít po ruce nějaký bonbón na výměnu? :-)

A jsem ráda, žes to takhle pěkně napsala, člověk se vždycky cítí o něco obohacenější.

[ebzenka]

No, to bys měla fakt štěstí, Jirka svoje bomby neukazuje jen tak někomu, musíš si je zasloužit! A to už za nějaký ten bonbón stojí.

[spiritofdream]

Já mám docela štěstí (dá-li se to tak nazvat), že mě všechny boží existence vyhledávají sami, jako by viděli nějaké světlo, které ze mě vyzařuje. Takže odteď jezdím do Liberce připravená. :-)

[dl_blanca]

Každý člověk je příběh :) a je fajn, že některé občas někdo napíše, abychom si to my ostatní mohli přečíst.

Díky.