Awk, miluju tu povídku *just in love* Když jsem viděla, kolik překrásných komentářů se jí dostalo, byla jse šťatsná i za Tebe :) Není to žádná velká pointa, žádné složité myšlenkové pochody... A přesto mě strašně srazila na kolena svou jednoduchostí, svým procítěním, svým pomalým naplňováním, gradováním a hlavně... ty oči. Ztratila jsem úplnou představu o Harryho rozpoložení, jakmile na chodbu vkráčela Pansy - dokonalé. Také zapojení celé školy bylo působivé :) A já vlastnbě nemůžu říct nic jiného, že z celého srdce děkuji za tak překrásný (před)vánoční dárek *kiss*
Btw chyby nejsou nijak výrazné, převážně v čárkách (které se většinou přecházejí) a mě/mně, které už mě například bodlo do očí :) Ale povídku jsem si natolik užila, že jsem se výjimečně nedala do kritizování gramatiky :) Nejhorší je, že já to u sebe nevidím, ale v jiných textech ano *grin*
Re: AliondefencelauraDecember 14 2006, 16:48:24 UTC
Uau... takový nádherný koment k povídce... pomalu výštižnější a smysluplnější než samotná povídka :-)
Každopádně ti musím poděkovat, protože to je jeden z nejhezčích komentů, které mi kdy kdo napsal. Ne že bych neměla ráda takové ty "boží, žúžo, miluju tě" komenty, ale když je tam napsaná konkrétní věc, která tě zaujala... alespoň člověk ví, co se mu povedlo a na čem by měl ještě do příště pracovat.
Takže ještě jednou - jsem moc ráda, že se ti to líbilo. A co se týče gramatiky... čárky jsou můj věčný problém, to vím. Dokonce i když jsem to dneska po sobě četla, našla jsem tam znova chyby v interpunkci (a to jsem to předtím četla 5krát), ale pokud říkáš, že to moc nekazilo zážitek, tak alespoň že tak. No a mě/mně nebudu ani rozebírat, škoda mluvit ;)
Ne, ne, jen velice, převelice pomalu :) Awk, Lauři, neděkuj, vždyť to Ty jsi nám darovala takovou překrásnou mozaiku emocí a myšlenek.
Přesně, já už některé své věty nemůžu ani vidět po kolikáté je čtu a stejně znovu přehlídnu chyby v interpunkci. Mě/mně je pro mě poměrně jendoduché na zapamatování: mě - 2. + 4. pád; mně - 3. + 6. pád :)
Comments 3
Když jsem viděla, kolik překrásných komentářů se jí dostalo, byla jse šťatsná i za Tebe :) Není to žádná velká pointa, žádné složité myšlenkové pochody... A přesto mě strašně srazila na kolena svou jednoduchostí, svým procítěním, svým pomalým naplňováním, gradováním a hlavně... ty oči. Ztratila jsem úplnou představu o Harryho rozpoložení, jakmile na chodbu vkráčela Pansy - dokonalé.
Také zapojení celé školy bylo působivé :)
A já vlastnbě nemůžu říct nic jiného, že z celého srdce děkuji za tak překrásný (před)vánoční dárek *kiss*
Btw chyby nejsou nijak výrazné, převážně v čárkách (které se většinou přecházejí) a mě/mně, které už mě například bodlo do očí :) Ale povídku jsem si natolik užila, že jsem se výjimečně nedala do kritizování gramatiky :) Nejhorší je, že já to u sebe nevidím, ale v jiných textech ano *grin*
Reply
Každopádně ti musím poděkovat, protože to je jeden z nejhezčích komentů, které mi kdy kdo napsal.
Ne že bych neměla ráda takové ty "boží, žúžo, miluju tě" komenty, ale když je tam napsaná konkrétní věc, která tě zaujala... alespoň člověk ví, co se mu povedlo a na čem by měl ještě do příště pracovat.
Takže ještě jednou - jsem moc ráda, že se ti to líbilo. A co se týče gramatiky... čárky jsou můj věčný problém, to vím. Dokonce i když jsem to dneska po sobě četla, našla jsem tam znova chyby v interpunkci (a to jsem to předtím četla 5krát), ale pokud říkáš, že to moc nekazilo zážitek, tak alespoň že tak. No a mě/mně nebudu ani rozebírat, škoda mluvit ;)
*tigh hugs and zillion kisses*
Reply
Awk, Lauři, neděkuj, vždyť to Ty jsi nám darovala takovou překrásnou mozaiku emocí a myšlenek.
Přesně, já už některé své věty nemůžu ani vidět po kolikáté je čtu a stejně znovu přehlídnu chyby v interpunkci. Mě/mně je pro mě poměrně jendoduché na zapamatování: mě - 2. + 4. pád; mně - 3. + 6. pád :)
Oh, how much is zillion? Doesn´t matter.
*zillion thanks and zillion kisses*
Reply
Leave a comment