Freaked out
Milí lidé a přilehlá zvířeno, nyní budeme na jistém příkladu demonstrovat, co to znamená "freaked out".
To jsem totiž teď já.
Jak jsem byla zlá, zlá, ošklivá, tak ta soutěž měla vyhlašovat výsledky dneska.
Večer jsem doma zapnula počítač, a teď...
... jsem se za živého boha nechtěla podívat na ty výsledky.
Protože... je prostě jasný, že já jsem vyhrát nemohla, a to nechci vědět, protože dokud se tam nepodívám, tak je pořád možnost, že jsem vyhrát mohla, ale když se tam podívám, tak tu možnost zničím, to je jak ta Schroedingerova Amy, akorát ta měla šanci 1:1, zatímco já mám jen 1:24.
Což je podstatně míň.
No a taky jestli jsem teda nevyhrála, tak jsem mnohem větší sketa, než kdybych vyhrála, protože pokud jsem nevyhrála, tak místo toho, co vyhrál, mohl vyhrát někdo jiný, kdo by za týden stihl napsat vtipnou povídku, což ale nemohl udělat, protože jsem to nikomu neřekla, takže za to můžu!
Což, protože jsme právě zjistili, že je jen malá pravděpodobnost, že bych mohla vyhrát, teda znamená, že jsem větší sketa než obvykle!
A teď z toho mám akorát stresy, jako proč já to tam vůbec posílala, když je jasný, že stejně nevyhraju, no nevíte? Neměla bych život jednodušší (a delší), kdybych se na to vykašlala? Nebo jsem se na to mohla vykašlat a celý to dilema přehodit na někoho jinýho, no to by asi bylo nejlepší, ne? Kromě toho až by ten někdo jinej vyhrál, tak bych mohla mít hezký pocit u srdce a bejt na něj hrdá a cítit, že je to i moje zásluha, stejně jako když tenkrát Johnak vyhrál kategorii novela v CKČ a já mu nějak dva roky před tím říkala, ať tam něco pošle.
A bude to jen na stránkách, nebo pošlou výsledky v mailu, a jak dlouho zvládnu nekouknout se do mailu? Já svůj mail potřebuju...
Jako fakt, dokud se tam nepodívám, tak je pořád určitá možnost, že to vyhraju, ne?
...
Podívala jsem se tam.
Výsledky tam - samozřejmě - ještě nejsou.
Podívala jsem se na mail. Taky nic.
Dívám se tam co pět minut. Furt nic.
Nechci vědět výsledky. Chci to už mít za sebou. Je jasný, že neexistuje šance, že bych to vyhrála, protože takový věci se nestávají. Kromě toho stačí jediná vtipnější povídka než moje a už mám utrum a já na to měla jen tejden...
Ta povídka není zas TAK vtipná.
Jsem freaked out.
To jsem totiž teď já.
Jak jsem byla zlá, zlá, ošklivá, tak ta soutěž měla vyhlašovat výsledky dneska.
Večer jsem doma zapnula počítač, a teď...
... jsem se za živého boha nechtěla podívat na ty výsledky.
Protože... je prostě jasný, že já jsem vyhrát nemohla, a to nechci vědět, protože dokud se tam nepodívám, tak je pořád možnost, že jsem vyhrát mohla, ale když se tam podívám, tak tu možnost zničím, to je jak ta Schroedingerova Amy, akorát ta měla šanci 1:1, zatímco já mám jen 1:24.
Což je podstatně míň.
No a taky jestli jsem teda nevyhrála, tak jsem mnohem větší sketa, než kdybych vyhrála, protože pokud jsem nevyhrála, tak místo toho, co vyhrál, mohl vyhrát někdo jiný, kdo by za týden stihl napsat vtipnou povídku, což ale nemohl udělat, protože jsem to nikomu neřekla, takže za to můžu!
Což, protože jsme právě zjistili, že je jen malá pravděpodobnost, že bych mohla vyhrát, teda znamená, že jsem větší sketa než obvykle!
A teď z toho mám akorát stresy, jako proč já to tam vůbec posílala, když je jasný, že stejně nevyhraju, no nevíte? Neměla bych život jednodušší (a delší), kdybych se na to vykašlala? Nebo jsem se na to mohla vykašlat a celý to dilema přehodit na někoho jinýho, no to by asi bylo nejlepší, ne? Kromě toho až by ten někdo jinej vyhrál, tak bych mohla mít hezký pocit u srdce a bejt na něj hrdá a cítit, že je to i moje zásluha, stejně jako když tenkrát Johnak vyhrál kategorii novela v CKČ a já mu nějak dva roky před tím říkala, ať tam něco pošle.
A bude to jen na stránkách, nebo pošlou výsledky v mailu, a jak dlouho zvládnu nekouknout se do mailu? Já svůj mail potřebuju...
Jako fakt, dokud se tam nepodívám, tak je pořád určitá možnost, že to vyhraju, ne?
...
Podívala jsem se tam.
Výsledky tam - samozřejmě - ještě nejsou.
Podívala jsem se na mail. Taky nic.
Dívám se tam co pět minut. Furt nic.
Nechci vědět výsledky. Chci to už mít za sebou. Je jasný, že neexistuje šance, že bych to vyhrála, protože takový věci se nestávají. Kromě toho stačí jediná vtipnější povídka než moje a už mám utrum a já na to měla jen tejden...
Ta povídka není zas TAK vtipná.
Jsem freaked out.