Asgardská anabáze IIu
Do rozřezávání droidů se vpravily docela rychle. Ani toho odrážení blasterových střel, kterých se Gwen tak obávala, nebylo tolik. Droidi totiž, jakmile zjistili, že proti nim jdou dva Jediové, začali zbaběle prchat. Ovšem vzhledem k tomu, že se klukům právě v tu chvíli podařilo odpálit invazní loď, nebylo jaksi kam. Takže teď separatistické vojsko pobíhalo zmateně po pláni a bylo koseno nejen přítomnými zástupci VAR, ale i vlastními kolegy.
„Je to docela sranda, že jo?“ křikla Jadra na Gwen a rozmarně mrštila jedním droidem po dalších droidech.
„Jsi Pohroma!“ bylo to jediné, na co se Gwen zmohla.
„Nebudu nudný, zapšklý Jedi. S tím nepočítej!“
„Tím myslíš důstojný a moudrostí překypující?“
„Jo!“
„Tak na to můžeš vzít jed, že s tím nepočítám!“ Gwen Silou zlikvidovala několik super battle droidů, „ani já nebudu důstojný, moudrostí překypující Jedi,“ dodala si pro sebe.
„Co říkáš?“ zakřičela Jadra.
„Potom! Tady se nedá v klidu mluvit!“
Nedalo. Bitka byla totiž hrozně hlučná.
„Divím se, že ti kloni nejsou hluchý! Je tu strašněj rámus!“ ozvala se zase po chvíli boje Jadra.
„Helmy!“
„Tak že Jediové nejsou hluchý!“
„A jak víš, že nejsou? Třeba měl Mace v EIII naslouchátko!“
Jadra vyprskla smíchy.
„A ostatně, není tu moc hlučno. To jen, že na to nejsi zvyklá!“
Bitka (čti masakr) pokračovala a konec se nezadržitelně blížil. Na pláni zbývalo už jen asi tři sta droidů různého druhu a jejich počet rychle klesal. Nakonec to posledních patnáct schytalo od Jadry, která po nich Silou hodila menší skalku.
„Tak,“ oprášila si ruce, „máme hotovo. Teď nastane zábavnější část,“ ukázala na blížící se klony.
„Ach bohové,“ zamumlala Gwen, „mně je blbě.“
„Proč?“
„Já nevim,“ zaskučela Gwen.
„Víš, že jsi docela bledá?“ naklonila hlavu Jadra, „ahá! Mám to! Ty máš trému!“
„Blbost,“ procedila mezi zuby Gwen.
Pak se několikrát zhluboka nadechla a pro jistotu se opřela o hromadu droidího šrotu.
Na další uklidňující techniky nebyl čas. Kluci dorazili.
„Jé, generále, vy jste tu taky?“ promluvil jako první Thon.
„Ehm... jo?“ zamumlala Gwen.
„Díky za pomoc, generále,“ řekl Mimas a sundal si helmu.
Gwen byla strašně ráda, že se opírá o tu hromadu, protože z velitelova úsměvu se jí podlamovala kolena.
„Není za co,“ řekla Jadra, „zvládli byste to i bez nás.“
„To bychom zvládli... ééé... generále...,“ zaváhal Berek.
„Jadra.“
„Generále Jadro.“
„Jen Jadra.“
„Generále Jen Jadro.“
„Ne jen Jadra! Jadra. Menuju se Jadra! Žádnej generál!“ vyprskla Jad.
„Máš dnes mimořádně dlouhé vedení, bratře. Nepraštil ses do hlavy?“ zeptal se Tyros.
„Dlouhé vedení? Má ho stejně krátké jako pokaždé,“ přisadil si Bennar.
„Nechte toho, kluci,“ zarazil Mimas rozjíždějící se hádku a obrátil se na Gwen.
„Můžu vědět, jak jste se sem dostala, generále?“
„Na koni,“ odpověděla Jadra, protože Gwen se nedokázala pomalu ani nadechnout, natož pronést něco inteligentního.
„Na čem?“ zeptal se Thon.
„Na koni. Na Svartfaxím.“
Jadra popadla Thona za ruku a odtáhla ho představit koni, takže Gwen osaměla nejen s klony, ale hlavně s Mimasem. Naštěstí se už stačila trochu vzpamatovat.
„Generále?“ otázal se Mimas.
„Co?“
„Jak jste se sem dostala? A netvrďte mi, že na nějakém zvířeti.“
„Ne, to opravdu ne,“ zavrtěla hlavou Gwen, „ale než bych to vysvětlila... nechtěli byste jít s námi? Podívat se, jak jsme se sem dostaly?“
„Jasně. Proč ne?“ opáčil Mossi a skupinka vyrazila stejným směrem, kam táhla Jadra Thona.
Mimas počkal, až kluci poodejdou a naklonil se ke Gwen.
„Jsi v pořádku?“ zeptal se tiše.
Gwen vzhlédla a opět byla ráda, že se opírá o ty rozflákané droidy.
„Já?“ kníkla a pak si odkašlala, „jsem v úplném pořádku. Proč se ptáš?“
„Opíráš se o ten šrot, jako kdyby ses nedokázala udržet na nohou.“
„To teda vůbec není pravda!“ odmítla tohle hnusné a nepodložené a prakticky stoprocentně pravdivé nařčení Gwen.
„Takže můžeme jít?“ ukázal směrem k Ásgardu Mimas.
„No ovšem!“
„To jsem rád,“ řekl Mimas, jen tak mimochodem políbil Gwen na tvář a odcházel směrem, kam odešli kluci.
Gwen ze sebe vyrazila cosi mezi vykvíknutím a zasténáním a vyrazila za ním.
„Je to docela sranda, že jo?“ křikla Jadra na Gwen a rozmarně mrštila jedním droidem po dalších droidech.
„Jsi Pohroma!“ bylo to jediné, na co se Gwen zmohla.
„Nebudu nudný, zapšklý Jedi. S tím nepočítej!“
„Tím myslíš důstojný a moudrostí překypující?“
„Jo!“
„Tak na to můžeš vzít jed, že s tím nepočítám!“ Gwen Silou zlikvidovala několik super battle droidů, „ani já nebudu důstojný, moudrostí překypující Jedi,“ dodala si pro sebe.
„Co říkáš?“ zakřičela Jadra.
„Potom! Tady se nedá v klidu mluvit!“
Nedalo. Bitka byla totiž hrozně hlučná.
„Divím se, že ti kloni nejsou hluchý! Je tu strašněj rámus!“ ozvala se zase po chvíli boje Jadra.
„Helmy!“
„Tak že Jediové nejsou hluchý!“
„A jak víš, že nejsou? Třeba měl Mace v EIII naslouchátko!“
Jadra vyprskla smíchy.
„A ostatně, není tu moc hlučno. To jen, že na to nejsi zvyklá!“
Bitka (čti masakr) pokračovala a konec se nezadržitelně blížil. Na pláni zbývalo už jen asi tři sta droidů různého druhu a jejich počet rychle klesal. Nakonec to posledních patnáct schytalo od Jadry, která po nich Silou hodila menší skalku.
„Tak,“ oprášila si ruce, „máme hotovo. Teď nastane zábavnější část,“ ukázala na blížící se klony.
„Ach bohové,“ zamumlala Gwen, „mně je blbě.“
„Proč?“
„Já nevim,“ zaskučela Gwen.
„Víš, že jsi docela bledá?“ naklonila hlavu Jadra, „ahá! Mám to! Ty máš trému!“
„Blbost,“ procedila mezi zuby Gwen.
Pak se několikrát zhluboka nadechla a pro jistotu se opřela o hromadu droidího šrotu.
Na další uklidňující techniky nebyl čas. Kluci dorazili.
„Jé, generále, vy jste tu taky?“ promluvil jako první Thon.
„Ehm... jo?“ zamumlala Gwen.
„Díky za pomoc, generále,“ řekl Mimas a sundal si helmu.
Gwen byla strašně ráda, že se opírá o tu hromadu, protože z velitelova úsměvu se jí podlamovala kolena.
„Není za co,“ řekla Jadra, „zvládli byste to i bez nás.“
„To bychom zvládli... ééé... generále...,“ zaváhal Berek.
„Jadra.“
„Generále Jadro.“
„Jen Jadra.“
„Generále Jen Jadro.“
„Ne jen Jadra! Jadra. Menuju se Jadra! Žádnej generál!“ vyprskla Jad.
„Máš dnes mimořádně dlouhé vedení, bratře. Nepraštil ses do hlavy?“ zeptal se Tyros.
„Dlouhé vedení? Má ho stejně krátké jako pokaždé,“ přisadil si Bennar.
„Nechte toho, kluci,“ zarazil Mimas rozjíždějící se hádku a obrátil se na Gwen.
„Můžu vědět, jak jste se sem dostala, generále?“
„Na koni,“ odpověděla Jadra, protože Gwen se nedokázala pomalu ani nadechnout, natož pronést něco inteligentního.
„Na čem?“ zeptal se Thon.
„Na koni. Na Svartfaxím.“
Jadra popadla Thona za ruku a odtáhla ho představit koni, takže Gwen osaměla nejen s klony, ale hlavně s Mimasem. Naštěstí se už stačila trochu vzpamatovat.
„Generále?“ otázal se Mimas.
„Co?“
„Jak jste se sem dostala? A netvrďte mi, že na nějakém zvířeti.“
„Ne, to opravdu ne,“ zavrtěla hlavou Gwen, „ale než bych to vysvětlila... nechtěli byste jít s námi? Podívat se, jak jsme se sem dostaly?“
„Jasně. Proč ne?“ opáčil Mossi a skupinka vyrazila stejným směrem, kam táhla Jadra Thona.
Mimas počkal, až kluci poodejdou a naklonil se ke Gwen.
„Jsi v pořádku?“ zeptal se tiše.
Gwen vzhlédla a opět byla ráda, že se opírá o ty rozflákané droidy.
„Já?“ kníkla a pak si odkašlala, „jsem v úplném pořádku. Proč se ptáš?“
„Opíráš se o ten šrot, jako kdyby ses nedokázala udržet na nohou.“
„To teda vůbec není pravda!“ odmítla tohle hnusné a nepodložené a prakticky stoprocentně pravdivé nařčení Gwen.
„Takže můžeme jít?“ ukázal směrem k Ásgardu Mimas.
„No ovšem!“
„To jsem rád,“ řekl Mimas, jen tak mimochodem políbil Gwen na tvář a odcházel směrem, kam odešli kluci.
Gwen ze sebe vyrazila cosi mezi vykvíknutím a zasténáním a vyrazila za ním.