Dobrých knih nikdy není dost
Na DMD pikniku jsem komusi vyprávěla o prima knize, kterou jsem onehdy četla, a nemohla jsem si vzpomenout ani na název, ani na autora. Tak už to vím. Ale už zase nevím, komu jsem slíbila, že mu ten název pošlu... tak to dávám sem.
Ian McEwan: Snílek.
Je to tak trošku sci-fi a trošku beletrie o chlapci, který je velmi introvertní, a během svých denních snů zažívá neobvyklé situace, a to mu vlastně pomáhá, aby rostl a lépe se vyrovnával s okolním světem. A za ty sny by se nemusel stydět ani Neil Gaiman, jenom nemají tolik hororový podtext, přece jen to má být dětská kniha, čímž se ovšem nenechte odradit.
Ian McEwan: Snílek.
Je to tak trošku sci-fi a trošku beletrie o chlapci, který je velmi introvertní, a během svých denních snů zažívá neobvyklé situace, a to mu vlastně pomáhá, aby rostl a lépe se vyrovnával s okolním světem. A za ty sny by se nemusel stydět ani Neil Gaiman, jenom nemají tolik hororový podtext, přece jen to má být dětská kniha, čímž se ovšem nenechte odradit.