Koncept... a jeho doplnění
Oki. Takže jelikož stejně sedím v práci a blbě čumím a nedokážu se dokopat k další sekci odporného seznamu úkolů, rozepíšu ten koncept, co jsem si včera načrtla. Koncept budiž tučeň. Totiž tučen.
Co se děje kolem a nekolem?
- work-shock - nastal před týdnem a pár hodinami. Obě "viditelné" kolegyně byly na dovolené. Neviditelná kolegyně, kterou nahrazuju a která má už jen 0,1 úvazek, čeká a v podstatě nic nedělá, ale drží všechna práva, se měla objevit. Neobjevila. Šéf ji sháněl. Já ji sháněla. Ozvala se šéfovi. Byla na dovolený v Německu a rovnou tam ji hospitalizovali s mozkovou příhodou (lekla jsem se. Ale dá-li se to tak říct, následky nebyly nijak hrozivé). Což jasně značilo delší pracovní neschopnost a rovnou návaznou mateřskou. Takže mě šéf z minuty na minutu definitivně jmenoval "novou Alenou", tedy tajemnicí katedry, se všemi přístupy, právy a ... povinnostmi. Kilometrem povinností. Již tak nehezký seznam úkolů náležitě přibral. A to hned od následujícího dne, protože termíny atd. atd. Fakt to byl šok. A zátěž. Před víkendem vpravdě nehezká. Tenhle tejden jsem se tím prokousávala a zdaleka není hotovo. Asi taky nikdy nebude, že jo. Ale aspoň se ty dvě zase z těch dovolených vrátily... a já se učím, co a jak a záměrně dělám blba, aby na mě úřednice v Dejvicích byly hodný.
- věci, co mě štvou - se najdou každý den. Zpravidla ve stylu http://www.1000vecicomeserou.cz/ , jenže tam už toho spoustu napsali za mě. Jsou to z odstupu pitominy, věci, kterýma bych se nemusela vůbec zabejvat. Krávoviny, které provádějí cizí lidi na ulici. Detaily v hovoru, které nejsou podstatné. Ale tak nějak mi vyhovuje aspoň si vymyslet, co bych o nich napsala, kdybych to psala. A občas to i napíšu a pak se divím, že můj FB vypadá jako stěžovatelna... nebo to říkám a zpětně si uvědomuju, jak negativisticky musím působit.
- dating! - yeeees. Máme se a máme se dobře. Tak nějak se vídáme strašně často. A to "strašně" není ale vůbec stížnost. [tipuju, že tohle je první veřejný příspěvek od té doby, co se to vylouplo. Takže doplňující info pro "veřejnost": zadaná ;) ]
- shakespeare - a chodíme za kulturou! Wow! Byli jsme v Divadle v Dlouhé na Shakespearovi ve 120 minutách. Bylo to strašně vtipný. Naprosto žeru jazykovej humor. Páni herci byli zcela úžasní a mám dojem, že i sami mezi sebou se několikrát poskládali neúmyslně. (Náhodné hlášky: "Halí, belí, Šejkspír v zelí."; Titus Andronicus: "Budeš se olizovat za ušima, dceruško. Vlastně ty ne..."; "Tři páry identických dvojčat"; "kazisvět pláče!!!"). A to jste věděli, že Shakespeare napsal nejméně tři prequely k Walking Dead? :D
- guardians - jo, v kině jsme byli taky. Na Guardians of the Galaxy. Taky to bylo strašně vtipný. Fakt. A i esteticky jsem si chrochtala (sklon ke kýči nezapřu). Cába to viděl už potřetí... zato já jsem na kina lempl. Ten film má asi tucet volně ven trčících vláken, která si říkají o pokračování, takže předpokládám, že filmaři jich nadšeně využijou. Nemluvě o fanfikcích (ne, nechci to vědět!). Náhodné hlášky: "I am with them!"; "... and his eye." "No, he doesn´t need it." "I do! I want it!"; "Dobře, dobře, tak jsem se postavil, no. Už taky stojim. Stojíme tady v kruhu jako banda blbečků. Dobrý?"; prostě Rocket vede. A já chci vědět, jestli mýval Meeko z Pocahontas byl jeho pra-pra-pra...-pradědeček.
- čajovna - byla tenhle týden bezvadná. Nějak se nám to povedlo, lidičky :) Děkuju. A jináč, byla jsem zavlečena do jiné čajovny, čtvrteční, pozdnější, mezi "jeho" lidi, což jsou vlastně i některých z vás lidi. Rozhodně je to naše krevní skupina, i když je to v mnoha ohledech jiné. A jsou fajn, i když jsem byla předem mírně děsena :P
- stěhování - bude. Brzy. Příští víkend. O dvě patra nahoru, víme... taky musím někdy stihnout uchystat věci do aspoň trochu přenositelného stavu... Ale moc se těším, už dávno je to tam vlastně velmi obyvatelné (a strašně hezké), chybí jen některé detaily...
- hádalismy - se mi nechce moc rozebírat, ale prostě jsme měli minulej tejden doma nějak moc na drátkách a některé věci prostě nesedly a samozřejmě ve varu už pak ani sednout nemohly. A já jsem prostě v některých věcech neprůstřelná, uznávám. A po kom jsem? No po mamince, jistě. Takže takové naše býčí "berany-berany-duc!" Mírně se to od té doby srovnalo, asi mi to tak přijde taky proto, jak málo jsem teď najednou vlastně doma. Protože od konce prázdnin zase plná pracovní doba... plus bod č. 3.
- šílené nápady - mám. Různé. Žádná novinka. Ale některé jsou opravdu krásně odvážné. A sebevědomé. S realizací je to... horší. Moje myšlenkový konstrukce zpravidla zůstanou někde viset nedotažený, protože jsou určité meze, za které rozumem nedosáhnu (ty hranice jsou téměř citelné a ten pocit nesnášim). Ale některé instantní myšlenky jsou opravdu k nezaplacení (někdy doslova).
- věci, co mě baví a dny, které se mi líbí - já vlastně na ty věci, co mě baví, nemám moc kdy, ale stejně se najde. I když je to jenom "koupím si sendvič a poobědvám v parku na náměstí". Protože ten pocit miluju a strašně se mi líbí řídit svoje kroky jenom podle sebe, když ten svůj samostatný čas mám. Mrzí mě, že je málo těch dnů, jako je dnešek, nebo jako byla středa, kdy je příjemně a hezky. Ale jsou aspoň nějaké a je fajn je využít a uložit do paměti. Chvílema je to skoro tak úžasné, jako bývaly dny absolutního "jsem závislá jen sama na sobě" v Toulouse.
- posun v zacházení s časem a programem (aspoň nějakej) - nějakým záhadným způsobem rovněž souvisí s bodem č. 3. A ano, samozřejmě také např. s tím, že už nemáme Písečka. Ne, že by mě předkové přímo nechali, ale v podstatě víc "absencí" které nárokuji, projde zcela v klidu a samozřejmě. A přitom si do toho zvládnu střihnout "pochůzky po městě" a "nákup a služba vodicího psa babičce" nebo "co potřebujeme sehnat?". Méně fofrózních a vytížených přesunů z práce domů. Domluva místy hladší, než dřív. To je hodně dobré. Zase spíš pocitově, než reálně a viditelně... Jestli je to nějaká past a za rohem mi zase všechno spadne na hlavu, tak nehraju.
- oučesy - stále se učím. Učím se tak, že čučím. Na videa na youtube. Spoustu videí! Youtube už mi skoro nic jinýho ani nenabízí. A kolem je tolik hlav na trénování! Yay! Češu ráda, lidi. Nechte se česat! Album se utěšeně rozrůstá. Jen mě mrzí, že některé ty věci si na vlastní hlavě nevyrobím...
- P+P+Zombies!!! God, NO! - jobovka na závěr (už jsem řvala na Fb, já vím...) - Pride and Prejudice and Zombies bude zfilmováno a uvedeno v příštím roce. Lady Rose z Downtonu bude hrát Lizzy. Darcy bude nějakej týpek z Walking Dead. Bude tam hrát taky Eustác z Pilířů země. A třešnička: Matt Smith, jedenáctej Doctor, bude hrát pana Collinse. Eugh!!! Kdyby aspoň chtěli natočit Sense and Sensibility and Sea monsters, to je z těch dvou literárních zvráceností aspoň ta mírně titěrně lepší...
Tak nějak se mám. A má nová fnkce se na mě z toho seznamu stále šklebí v podobě tabulek, mezd, odměn, výkazů, přeúčtování, evidence diplomek a jiných zvěrstev.
Tož asi nezbývá, než s tím nějak do večera doklepat.
Zdravim!
Z.
Co se děje kolem a nekolem?
- work-shock - nastal před týdnem a pár hodinami. Obě "viditelné" kolegyně byly na dovolené. Neviditelná kolegyně, kterou nahrazuju a která má už jen 0,1 úvazek, čeká a v podstatě nic nedělá, ale drží všechna práva, se měla objevit. Neobjevila. Šéf ji sháněl. Já ji sháněla. Ozvala se šéfovi. Byla na dovolený v Německu a rovnou tam ji hospitalizovali s mozkovou příhodou (lekla jsem se. Ale dá-li se to tak říct, následky nebyly nijak hrozivé). Což jasně značilo delší pracovní neschopnost a rovnou návaznou mateřskou. Takže mě šéf z minuty na minutu definitivně jmenoval "novou Alenou", tedy tajemnicí katedry, se všemi přístupy, právy a ... povinnostmi. Kilometrem povinností. Již tak nehezký seznam úkolů náležitě přibral. A to hned od následujícího dne, protože termíny atd. atd. Fakt to byl šok. A zátěž. Před víkendem vpravdě nehezká. Tenhle tejden jsem se tím prokousávala a zdaleka není hotovo. Asi taky nikdy nebude, že jo. Ale aspoň se ty dvě zase z těch dovolených vrátily... a já se učím, co a jak a záměrně dělám blba, aby na mě úřednice v Dejvicích byly hodný.
- věci, co mě štvou - se najdou každý den. Zpravidla ve stylu http://www.1000vecicomeserou.cz/ , jenže tam už toho spoustu napsali za mě. Jsou to z odstupu pitominy, věci, kterýma bych se nemusela vůbec zabejvat. Krávoviny, které provádějí cizí lidi na ulici. Detaily v hovoru, které nejsou podstatné. Ale tak nějak mi vyhovuje aspoň si vymyslet, co bych o nich napsala, kdybych to psala. A občas to i napíšu a pak se divím, že můj FB vypadá jako stěžovatelna... nebo to říkám a zpětně si uvědomuju, jak negativisticky musím působit.
- dating! - yeeees. Máme se a máme se dobře. Tak nějak se vídáme strašně často. A to "strašně" není ale vůbec stížnost. [tipuju, že tohle je první veřejný příspěvek od té doby, co se to vylouplo. Takže doplňující info pro "veřejnost": zadaná ;) ]
- shakespeare - a chodíme za kulturou! Wow! Byli jsme v Divadle v Dlouhé na Shakespearovi ve 120 minutách. Bylo to strašně vtipný. Naprosto žeru jazykovej humor. Páni herci byli zcela úžasní a mám dojem, že i sami mezi sebou se několikrát poskládali neúmyslně. (Náhodné hlášky: "Halí, belí, Šejkspír v zelí."; Titus Andronicus: "Budeš se olizovat za ušima, dceruško. Vlastně ty ne..."; "Tři páry identických dvojčat"; "kazisvět pláče!!!"). A to jste věděli, že Shakespeare napsal nejméně tři prequely k Walking Dead? :D
- guardians - jo, v kině jsme byli taky. Na Guardians of the Galaxy. Taky to bylo strašně vtipný. Fakt. A i esteticky jsem si chrochtala (sklon ke kýči nezapřu). Cába to viděl už potřetí... zato já jsem na kina lempl. Ten film má asi tucet volně ven trčících vláken, která si říkají o pokračování, takže předpokládám, že filmaři jich nadšeně využijou. Nemluvě o fanfikcích (ne, nechci to vědět!). Náhodné hlášky: "I am with them!"; "... and his eye." "No, he doesn´t need it." "I do! I want it!"; "Dobře, dobře, tak jsem se postavil, no. Už taky stojim. Stojíme tady v kruhu jako banda blbečků. Dobrý?"; prostě Rocket vede. A já chci vědět, jestli mýval Meeko z Pocahontas byl jeho pra-pra-pra...-pradědeček.
- čajovna - byla tenhle týden bezvadná. Nějak se nám to povedlo, lidičky :) Děkuju. A jináč, byla jsem zavlečena do jiné čajovny, čtvrteční, pozdnější, mezi "jeho" lidi, což jsou vlastně i některých z vás lidi. Rozhodně je to naše krevní skupina, i když je to v mnoha ohledech jiné. A jsou fajn, i když jsem byla předem mírně děsena :P
- stěhování - bude. Brzy. Příští víkend. O dvě patra nahoru, víme... taky musím někdy stihnout uchystat věci do aspoň trochu přenositelného stavu... Ale moc se těším, už dávno je to tam vlastně velmi obyvatelné (a strašně hezké), chybí jen některé detaily...
- hádalismy - se mi nechce moc rozebírat, ale prostě jsme měli minulej tejden doma nějak moc na drátkách a některé věci prostě nesedly a samozřejmě ve varu už pak ani sednout nemohly. A já jsem prostě v některých věcech neprůstřelná, uznávám. A po kom jsem? No po mamince, jistě. Takže takové naše býčí "berany-berany-duc!" Mírně se to od té doby srovnalo, asi mi to tak přijde taky proto, jak málo jsem teď najednou vlastně doma. Protože od konce prázdnin zase plná pracovní doba... plus bod č. 3.
- šílené nápady - mám. Různé. Žádná novinka. Ale některé jsou opravdu krásně odvážné. A sebevědomé. S realizací je to... horší. Moje myšlenkový konstrukce zpravidla zůstanou někde viset nedotažený, protože jsou určité meze, za které rozumem nedosáhnu (ty hranice jsou téměř citelné a ten pocit nesnášim). Ale některé instantní myšlenky jsou opravdu k nezaplacení (někdy doslova).
- věci, co mě baví a dny, které se mi líbí - já vlastně na ty věci, co mě baví, nemám moc kdy, ale stejně se najde. I když je to jenom "koupím si sendvič a poobědvám v parku na náměstí". Protože ten pocit miluju a strašně se mi líbí řídit svoje kroky jenom podle sebe, když ten svůj samostatný čas mám. Mrzí mě, že je málo těch dnů, jako je dnešek, nebo jako byla středa, kdy je příjemně a hezky. Ale jsou aspoň nějaké a je fajn je využít a uložit do paměti. Chvílema je to skoro tak úžasné, jako bývaly dny absolutního "jsem závislá jen sama na sobě" v Toulouse.
- posun v zacházení s časem a programem (aspoň nějakej) - nějakým záhadným způsobem rovněž souvisí s bodem č. 3. A ano, samozřejmě také např. s tím, že už nemáme Písečka. Ne, že by mě předkové přímo nechali, ale v podstatě víc "absencí" které nárokuji, projde zcela v klidu a samozřejmě. A přitom si do toho zvládnu střihnout "pochůzky po městě" a "nákup a služba vodicího psa babičce" nebo "co potřebujeme sehnat?". Méně fofrózních a vytížených přesunů z práce domů. Domluva místy hladší, než dřív. To je hodně dobré. Zase spíš pocitově, než reálně a viditelně... Jestli je to nějaká past a za rohem mi zase všechno spadne na hlavu, tak nehraju.
- oučesy - stále se učím. Učím se tak, že čučím. Na videa na youtube. Spoustu videí! Youtube už mi skoro nic jinýho ani nenabízí. A kolem je tolik hlav na trénování! Yay! Češu ráda, lidi. Nechte se česat! Album se utěšeně rozrůstá. Jen mě mrzí, že některé ty věci si na vlastní hlavě nevyrobím...
- P+P+Zombies!!! God, NO! - jobovka na závěr (už jsem řvala na Fb, já vím...) - Pride and Prejudice and Zombies bude zfilmováno a uvedeno v příštím roce. Lady Rose z Downtonu bude hrát Lizzy. Darcy bude nějakej týpek z Walking Dead. Bude tam hrát taky Eustác z Pilířů země. A třešnička: Matt Smith, jedenáctej Doctor, bude hrát pana Collinse. Eugh!!! Kdyby aspoň chtěli natočit Sense and Sensibility and Sea monsters, to je z těch dvou literárních zvráceností aspoň ta mírně titěrně lepší...
Tak nějak se mám. A má nová fnkce se na mě z toho seznamu stále šklebí v podobě tabulek, mezd, odměn, výkazů, přeúčtování, evidence diplomek a jiných zvěrstev.
Tož asi nezbývá, než s tím nějak do večera doklepat.
Zdravim!
Z.