Slověnskí poselencí v Íslandií | переклад на галицку
Slověnskí poselencí v Íslandií
Ještě jednú slověnskú chatu - píłzemjenku 10st. ôdnášli archeólogy kolo vozera v píłnično-schídní Íslandií, kaže profesor Przemysław Urbańczyk z Univerzity Archeológií a Etnológií Polskoji Akadémií víd.
Polskí bodaně, ktorí buli toho roku z druhoji poloviny červňa po polovinu srpňa, buli skoncentrovaní v regióní Sveigakot, kolo vozera Myvatn, kde na zlámí 9-10st. sě zjevili perší poselencí z Evropy.
"Z samóho začatku v naších bodaně v Íslandií my jsmo nášli slověnský slíd. My jsmo ôdnášli juž třetě slověnské poseleně v totomu regióní - quadratová zemjenka. Takí chaty v 9-10st. buli charakterní teritorií na říkoch Elba, Odra a Vísla a tež na Rusí. Vony nemajút analógij so Skandinavskými. Takí ž chaty já jsem nájšoł i v Norsku." - řečé prof Urbańczyk.
Nejé vídomo, ktorí slověny pronykali tak daleko na píłníč Íslandií. Myslu, že to buli Polaby, a ne náší předky z Vísly. Vony tu sě selili s vikingami. Ránní seředovíční skupiny nebuli tak monoetniční, jak to sě nám zdavá. Skupiny vikingív buli ôdpertými - vony cínuvali dobrých mořekív, vojekív a brali do svójich ředív ludý z rížných národív: slověnív, germánív a galív."
Bodaně toho roku pídtverdyli teóriu, že perší poselencí juž za nekílka pokolíň znyčili flóru. Lís buł výrubaným, pozajak dřevo třeba bulo na stavbu a topleně chatív. Po lísu sě zrobili lúky.
Kolonisty s sobou vzěli króvy, ôvci a svyni. Nadto intensivný výpas skotu, a zokrema svyni, ktorí ryli zemju, stali přičinou znyčeně lúkív. Po tomu mámo eróziu a znykneně tonkóho šáru gruntu, a pak sě utvořila píšťano-kaměnýstá pustelě.
Mežinárodná expedicia sě sbirá přijšlý rík v mežoch 4 Mežinárodnóho polarnóho roku začety hledaně poseleň vikingív v Grénlandií.
"To buł zajimavý program dla polských archeólogív. Možlivo, že slověny sě dobirali i do tých míst", - řík profesor Urbańczyk.
džerelo
tež hledít (kino agénstva "National Geographic")
peřeklad na haličtinu - Juří Povala, Boris Javír
Ještě jednú slověnskú chatu - píłzemjenku 10st. ôdnášli archeólogy kolo vozera v píłnično-schídní Íslandií, kaže profesor Przemysław Urbańczyk z Univerzity Archeológií a Etnológií Polskoji Akadémií víd.
Polskí bodaně, ktorí buli toho roku z druhoji poloviny červňa po polovinu srpňa, buli skoncentrovaní v regióní Sveigakot, kolo vozera Myvatn, kde na zlámí 9-10st. sě zjevili perší poselencí z Evropy.
"Z samóho začatku v naších bodaně v Íslandií my jsmo nášli slověnský slíd. My jsmo ôdnášli juž třetě slověnské poseleně v totomu regióní - quadratová zemjenka. Takí chaty v 9-10st. buli charakterní teritorií na říkoch Elba, Odra a Vísla a tež na Rusí. Vony nemajút analógij so Skandinavskými. Takí ž chaty já jsem nájšoł i v Norsku." - řečé prof Urbańczyk.
Nejé vídomo, ktorí slověny pronykali tak daleko na píłníč Íslandií. Myslu, že to buli Polaby, a ne náší předky z Vísly. Vony tu sě selili s vikingami. Ránní seředovíční skupiny nebuli tak monoetniční, jak to sě nám zdavá. Skupiny vikingív buli ôdpertými - vony cínuvali dobrých mořekív, vojekív a brali do svójich ředív ludý z rížných národív: slověnív, germánív a galív."
Bodaně toho roku pídtverdyli teóriu, že perší poselencí juž za nekílka pokolíň znyčili flóru. Lís buł výrubaným, pozajak dřevo třeba bulo na stavbu a topleně chatív. Po lísu sě zrobili lúky.
Kolonisty s sobou vzěli króvy, ôvci a svyni. Nadto intensivný výpas skotu, a zokrema svyni, ktorí ryli zemju, stali přičinou znyčeně lúkív. Po tomu mámo eróziu a znykneně tonkóho šáru gruntu, a pak sě utvořila píšťano-kaměnýstá pustelě.
Mežinárodná expedicia sě sbirá přijšlý rík v mežoch 4 Mežinárodnóho polarnóho roku začety hledaně poseleň vikingív v Grénlandií.
"To buł zajimavý program dla polských archeólogív. Možlivo, že slověny sě dobirali i do tých míst", - řík profesor Urbańczyk.
džerelo
tež hledít (kino agénstva "National Geographic")
peřeklad na haličtinu - Juří Povala, Boris Javír