Nesmírná moc Zmijozelu - třetí část
Chtěla si jenom udělat radost. A dopadlo to tak, že už nikdy žádnou radost prostě mít nebude.
Milovala knihy. Všichni doporučují čtení. A jak je přínosné. Užitečné pro život…
Poslechla je jako vždy.
Co jí to ale mohlo způsobit?
Ale to ještě nevěděla
Zašla si tedy s nadšením do největšího knihkupectví v Prasinkách. Nějaký ten úlovek by se jí hodil. Prohrabovala se regálem, pátrala po novinkách a potom vzala do ruky knihu. Neznámé dějiny Bradavic? Ty by se jí mohly hodit do páru s těmi známými…
Začala knihou listovat… pár obrázků, které už viděla v Dějinách Bradavic… a potom… stránky bez textu. Holé stránky. A potom jí bylo, jako by spadla do víru, který ji strhl… kamsi pryč. A nemohla proti tomu nic udělat. Ztratila vědomí.
A potom, když se probrala, seděla … ano, v křesle… v křesle. V potemnělém sále.
„Kde to…“
A potom uslyšela ten hlas. Musí to být jeho hlas, přesně tak ho Harry popisoval. Mluví, jak by lidskou řečí mluvil had. Voldemort.
„Vítejte, Hermiono…“
Je v háji, v totálním háji.
„Jsem rád, že vás ta cesta příliš nevyčerpala.“ Snažila se rozeznat postavy, které se nacházely kolem ní. Byly jakoby rozmazané. V temnotě. Možná je tak v šoku, že se jí to jenom zdá. A ze směru, odkud přicházel Voldemortův hlas, na ni z jedné z těch postav, z postavy sedící uprostřed těch ostatních, jakoby na trůně, svítily dvě žlutá světla. Oči. Jeho oči. Voldemortovy hadí oči.
Nic neříkala. Co má říkat? Věděla, že tohle je malér, ze kterého se nejspíš už nedostane.
„Nemohl jsem vás přirozeně navštívit v Bradavicích, takže jsem vás musel …pozvat sem.“
Pozvat? To je únos. A proč s ní mluví tak mile? Neměl na ni už dávno užít Crucio? Nejmíň Crucio.
„Pozval jsem sem, abych vám nabídl spoluvládu nad světem.“
A možná že zešílela a tohle není Voldemort.
Co to říká? Spoluvládu nad světem? To ale byla taková pitomost…
„Jistě o tom budete chtít přemýšlet. Při své nebelvírské sentimentalitě nebudete hned vědět, co je ve vašem pravém zájmu… ale … přesně to, co říkám, vám nabízím. Spojenectví a tím pádem přežití. Myslete…Pokud se ovšem nedohodneme, přestane být vaše existence žádoucí.“
Tak a co teď… „Budu … o tom přemýšlet.“ Budeme hrát o čas. Jestli je o co ještě hrát…
„Výborně, výborně, dobře si to rozmyslete, druhou nabídku už nedostanete … to byl ale vynikající úlovek, nemyslíš, Luciusi?“
„Vynikající úlovek, jako vždy vynikající, pane… jak jinak, podle vašeho plánu.“
Malfoy je tady. Není se čemu divit.
„Snad bude mít Hermiona rozum,“ zasyčel Voldemort. „Vřele bych jí to doporučoval.“
Jak ho oklame? Zná legilimencii, nemůže před ním nic utajit. Nemůže ho obelhat, říct, že přijímá, a přitom zůstat na straně Řádu. Nemůže. Tak chytrý je taky, ověří si to
„Dobře přemýšlejte, Hermiono… potom se vás zeptám znovu. Dostanete veritasérum.“
Takže ho neoklame.
„Máme tady odborníka, který je umí připravit, že Severusi?“
„K službám, pane.“
Opravdu by jí Snape dal veritasérum? Třeba jí pomůže, třeba jí pravé veritasérum nedá, pomůže jí lhát. Ale … Voldemort jistě veritasérum pozná… budou ji muset obětovat. Anebo se může zachránit. Ale copak by se k nim mohla přidat? A nechtěla umřít, strašně nechtěla umřít.
„Teď si půjdete odpočinout a budete přemýšlet. Až se vás zeptám, budete volit mezi životem a spojenectvím nebo smrtí. A nesnažte se utéct, je to marné. V okruhu dvou mil se tady nedá létat na koštěti ani jiným vzdušným prostředkem. Nelze užívat žádné dopravní prostředky. Přemisťovat se sem a odsud můžu jenom já. Zrovna tak jenom já můžu užívat krb. Nebo ti, kterým to jednorázově dovolím. Nefungují tu přenášedla. A uznejte, že než utečete dvě míle, bez námahy vás dopadneme. A pokus o útěk budu pokládat za odmítnutí své nabídky, rozumíte mi?“
Rozuměla … ale neměla ponětí, co má dělat. Tahle situace nejspíš nemá přijatelné řešení. Kdyby zůstala ve škole, tak … možná by se na ni dostali i ve škole. Největší záhada ovšem byla, proč o její spojenectví Voldemort tak moc stojí… a jak vysvětlí, že nebyla dva dny ve škole… copak by jí Brumbál věřil? I on si to ověří… proč o ni tolik stojí. Kdyby ji hned nebo po mučení zabil, kdyby vyhrůžkami vydíral Harryho nebo Brumbála… tak tomu by se nedivila. Ale nabídnout jí…
„Odsud neuniknete, navíc nemáte hůlku, tu si nechám v úschově… možná ji už ani nebudete potřebovat. Ale… jistěže budete, vy dostanete rozum, máte se na to dost ráda, abyste včas dostala rozum. Věřte mi, že nechcete, aby se vám stalo to, co se vám stane, jestli se ke mně nepřipojíte.“
Tři zamaskovaní smrtijedi ji odvedli do její cely. Tedy myslela, že to bude něco jako cela. Přitom to byl pokoj. Ložnice s postelí s nebesy. S koupelnou. Sice trochu ošuntělý, zanedbaný, ale rozhodně to vypadalo spíš jako pokoj pro hosty než jako vězeňská cela. Jako jeden z nejlepších pokojů, které v tomhle baráku mají. Když procházeli domem, dobře si všimla, že dům není zrovna vzorně udržovaný…
Má si udělat pohodlí.
A přemýšlet, jak říkal Temný pán. Má na to dva dny, potom se Voldemort vrátí pro odpověď. Bude žít jenom dva dny.
Ne, nepustí ji odsud, pokud je nepřesvědčí, že se k nim přidala. A o tom je nemůže přesvědčit. Teoreticky má tři možnosti. Buď umře, nebo uteče nebo se k nim přidá. Utéct… to se jí s nejvyšší pravděpodobností nepovede. A přidat se k nim… může se to pokusit předstírat… možná se v poslední chvíli zlomí a doopravdy zradí…musí se uklidnit a přemýšlet… udělat si pohodlí, vlézt si do té parádní vany… přemýšlet… možná… možná by si mohla … najde tu něco ostrého? Co kdyby našla nějaký vhodný nástroj, napustila si teplou vanu a … už nikdy nebude muset přemýšlet o tom, jestli má zradit svoje přátele a co jí Voldemort udělá, jestli mu odmítne vyhovět…
***
This blog is in no way related to J.K. Rowling, Scholastic Books, Bloomsbury Publishing or Warner Bros. All images and material related to the J.K. Rowling novels is (c) Scholastic Books (US), and Bloomsbury Publishing (UK). All material related to the "Harry Potter" films is (c) Warner Bros.
Disclaimer: All publicly recognizable characters, settings, etc. are the property of their respective owners. The original characters and plot are the property of the author. No money is being made from this work. No copyright infringement is intended.
Milovala knihy. Všichni doporučují čtení. A jak je přínosné. Užitečné pro život…
Poslechla je jako vždy.
Co jí to ale mohlo způsobit?
Ale to ještě nevěděla
Zašla si tedy s nadšením do největšího knihkupectví v Prasinkách. Nějaký ten úlovek by se jí hodil. Prohrabovala se regálem, pátrala po novinkách a potom vzala do ruky knihu. Neznámé dějiny Bradavic? Ty by se jí mohly hodit do páru s těmi známými…
Začala knihou listovat… pár obrázků, které už viděla v Dějinách Bradavic… a potom… stránky bez textu. Holé stránky. A potom jí bylo, jako by spadla do víru, který ji strhl… kamsi pryč. A nemohla proti tomu nic udělat. Ztratila vědomí.
A potom, když se probrala, seděla … ano, v křesle… v křesle. V potemnělém sále.
„Kde to…“
A potom uslyšela ten hlas. Musí to být jeho hlas, přesně tak ho Harry popisoval. Mluví, jak by lidskou řečí mluvil had. Voldemort.
„Vítejte, Hermiono…“
Je v háji, v totálním háji.
„Jsem rád, že vás ta cesta příliš nevyčerpala.“ Snažila se rozeznat postavy, které se nacházely kolem ní. Byly jakoby rozmazané. V temnotě. Možná je tak v šoku, že se jí to jenom zdá. A ze směru, odkud přicházel Voldemortův hlas, na ni z jedné z těch postav, z postavy sedící uprostřed těch ostatních, jakoby na trůně, svítily dvě žlutá světla. Oči. Jeho oči. Voldemortovy hadí oči.
Nic neříkala. Co má říkat? Věděla, že tohle je malér, ze kterého se nejspíš už nedostane.
„Nemohl jsem vás přirozeně navštívit v Bradavicích, takže jsem vás musel …pozvat sem.“
Pozvat? To je únos. A proč s ní mluví tak mile? Neměl na ni už dávno užít Crucio? Nejmíň Crucio.
„Pozval jsem sem, abych vám nabídl spoluvládu nad světem.“
A možná že zešílela a tohle není Voldemort.
Co to říká? Spoluvládu nad světem? To ale byla taková pitomost…
„Jistě o tom budete chtít přemýšlet. Při své nebelvírské sentimentalitě nebudete hned vědět, co je ve vašem pravém zájmu… ale … přesně to, co říkám, vám nabízím. Spojenectví a tím pádem přežití. Myslete…Pokud se ovšem nedohodneme, přestane být vaše existence žádoucí.“
Tak a co teď… „Budu … o tom přemýšlet.“ Budeme hrát o čas. Jestli je o co ještě hrát…
„Výborně, výborně, dobře si to rozmyslete, druhou nabídku už nedostanete … to byl ale vynikající úlovek, nemyslíš, Luciusi?“
„Vynikající úlovek, jako vždy vynikající, pane… jak jinak, podle vašeho plánu.“
Malfoy je tady. Není se čemu divit.
„Snad bude mít Hermiona rozum,“ zasyčel Voldemort. „Vřele bych jí to doporučoval.“
Jak ho oklame? Zná legilimencii, nemůže před ním nic utajit. Nemůže ho obelhat, říct, že přijímá, a přitom zůstat na straně Řádu. Nemůže. Tak chytrý je taky, ověří si to
„Dobře přemýšlejte, Hermiono… potom se vás zeptám znovu. Dostanete veritasérum.“
Takže ho neoklame.
„Máme tady odborníka, který je umí připravit, že Severusi?“
„K službám, pane.“
Opravdu by jí Snape dal veritasérum? Třeba jí pomůže, třeba jí pravé veritasérum nedá, pomůže jí lhát. Ale … Voldemort jistě veritasérum pozná… budou ji muset obětovat. Anebo se může zachránit. Ale copak by se k nim mohla přidat? A nechtěla umřít, strašně nechtěla umřít.
„Teď si půjdete odpočinout a budete přemýšlet. Až se vás zeptám, budete volit mezi životem a spojenectvím nebo smrtí. A nesnažte se utéct, je to marné. V okruhu dvou mil se tady nedá létat na koštěti ani jiným vzdušným prostředkem. Nelze užívat žádné dopravní prostředky. Přemisťovat se sem a odsud můžu jenom já. Zrovna tak jenom já můžu užívat krb. Nebo ti, kterým to jednorázově dovolím. Nefungují tu přenášedla. A uznejte, že než utečete dvě míle, bez námahy vás dopadneme. A pokus o útěk budu pokládat za odmítnutí své nabídky, rozumíte mi?“
Rozuměla … ale neměla ponětí, co má dělat. Tahle situace nejspíš nemá přijatelné řešení. Kdyby zůstala ve škole, tak … možná by se na ni dostali i ve škole. Největší záhada ovšem byla, proč o její spojenectví Voldemort tak moc stojí… a jak vysvětlí, že nebyla dva dny ve škole… copak by jí Brumbál věřil? I on si to ověří… proč o ni tolik stojí. Kdyby ji hned nebo po mučení zabil, kdyby vyhrůžkami vydíral Harryho nebo Brumbála… tak tomu by se nedivila. Ale nabídnout jí…
„Odsud neuniknete, navíc nemáte hůlku, tu si nechám v úschově… možná ji už ani nebudete potřebovat. Ale… jistěže budete, vy dostanete rozum, máte se na to dost ráda, abyste včas dostala rozum. Věřte mi, že nechcete, aby se vám stalo to, co se vám stane, jestli se ke mně nepřipojíte.“
Tři zamaskovaní smrtijedi ji odvedli do její cely. Tedy myslela, že to bude něco jako cela. Přitom to byl pokoj. Ložnice s postelí s nebesy. S koupelnou. Sice trochu ošuntělý, zanedbaný, ale rozhodně to vypadalo spíš jako pokoj pro hosty než jako vězeňská cela. Jako jeden z nejlepších pokojů, které v tomhle baráku mají. Když procházeli domem, dobře si všimla, že dům není zrovna vzorně udržovaný…
Má si udělat pohodlí.
A přemýšlet, jak říkal Temný pán. Má na to dva dny, potom se Voldemort vrátí pro odpověď. Bude žít jenom dva dny.
Ne, nepustí ji odsud, pokud je nepřesvědčí, že se k nim přidala. A o tom je nemůže přesvědčit. Teoreticky má tři možnosti. Buď umře, nebo uteče nebo se k nim přidá. Utéct… to se jí s nejvyšší pravděpodobností nepovede. A přidat se k nim… může se to pokusit předstírat… možná se v poslední chvíli zlomí a doopravdy zradí…musí se uklidnit a přemýšlet… udělat si pohodlí, vlézt si do té parádní vany… přemýšlet… možná… možná by si mohla … najde tu něco ostrého? Co kdyby našla nějaký vhodný nástroj, napustila si teplou vanu a … už nikdy nebude muset přemýšlet o tom, jestli má zradit svoje přátele a co jí Voldemort udělá, jestli mu odmítne vyhovět…
***
This blog is in no way related to J.K. Rowling, Scholastic Books, Bloomsbury Publishing or Warner Bros. All images and material related to the J.K. Rowling novels is (c) Scholastic Books (US), and Bloomsbury Publishing (UK). All material related to the "Harry Potter" films is (c) Warner Bros.
Disclaimer: All publicly recognizable characters, settings, etc. are the property of their respective owners. The original characters and plot are the property of the author. No money is being made from this work. No copyright infringement is intended.