16. Vyšehrad a dva rumy
Fandom: Budeč
Postavy: Miroslav Doležal, Viktorín Živsa
Předchozí kapitola
~
Ze zahrádky vyšehradské hospody byl senzační výhled. Mirek tam čekal na Živsu a přemýšlel, jestli telepat už na svůj slib stačil zapomenout...
„Nezapomněl,“ usmál se příchozí svým typickým způsobem, ze kterého musely být žáby u vedlejšího stolu celé pryč, a sedl si na lavičku.
„Mozkožroute,“ šklebil se Mirek.
„Mastičkáři!“
„Fízle!“
„Taky tě mám rád…“
„My si tykáme?“
„Ne, jen já tobě, troubo,“ řekl Živsa a podal mu pivo. „Viktorín,“ ťukli si dnem sklenic a štamgast Živsa na dálku ukázal vrchnímu na prstech, že chce dva rumy.
Mirkovi neušlo, že těmi úspornými tahy kolem nich zároveň vyrýsoval do vzduchu jakési neslyšné pole…
„Ještě jedna věc mi není jasná…“
„No?“
„Jak Jirku zabil? Přímé kletby přece zanechávají otisk. Signaturu toho, kdo ji seslal, podle níž se dá i vypátrat. Proč jste to nezjistili dřív?“
„Diemej,“ naznačil Mirkovi. „Onyx je sám o sobě nebezpečná hračka, ale když si ho vybere za své sídlo kamenný duch, propůjčí mu sílu daleko větší. Je pak jen otázkou času, kdy se takový elementál probudí a začne škodit. Tohle Jirka samozřejmě věděl a každý nov ho rituálně uspával. Jen ti nejlepší si můžou dovolit používat tak mocný artefakt. Jenže Víťa…, tedy Sidorov se k němu musel nějak dostat a zjistit, že jeho prozrazení visí na vlásku. Potřeboval se Jirky zbavit dřív, než to někomu řekne. Tak ho probudil…“
„Co bude teď?“
„Co myslíš? Jsme uprostřed Studené války, nemůžeme si dovolit jakkoli zasahovat a riskovat tím prozrazení naší čarodějné obce. Nemysli si, že je mi to po chuti…“
Mirek se nepřestával mračit.
„Co teď budeš dělat?“
„Tak předně dopíšu disertačku,“ odtušil Mirek.
„A potom?“
„Asi budu učit. Proč?“
„Chybí mi asistent.“
„To není nic pro mě.“
Živsa kývl. „Asi ne…
...Tak na Jirku.“
Začalo jim krápat do sklenic. Nesnesitelné vedro polevilo a hřmění zahnalo většinu hostů dovnitř. Pozornější návštěvník hospody by si mohl všimnout, že prostoru nad hlavami dvou mágů se mraky vyhýbají a obeplouvají ten malý ostrůvek blankytu stejně snadno jako lodi pod plnými plachtami.
Domů přišel Mirek až ráno, s novým rádiem pod paží.
~
Následující kapitola