It's ALIVE!
Poslední měsíce jsem trávila sprintem mezi dvěma městy, doktory, prací, učením, a také laděním posledních detailů jednoho výjímečného překvapení, které si prý, jak jsem se před týdnem dozvěděla, můžu klidně naložit do kopru. Život je plný paradoxů.
Podrobností, v tomto případě tragikomických, vás s dovolením ušetřím, - můj bezbřehý kre... optimismus budiž dostatečně ilustrován faktem, že zařídit to celé trvalo bezmála půl roku, a mimo mne zaměstnalo také dva milované kamarády, vzdálené několik tisíc kilometrů. "Francouzská spojka" Zuzana, která v rámci poslední "bojové" porady předevčírem telefonovala z Nice, mj. vtipně prohlásila, že když už to celé zázrakem klaplo, alespoň udělám fotky, rešerše, a taky vypiju tu flašku prvotřídního portského, kterou u "prevítů" mám. Což je, ať se na to díváte z jaké strany chcete, nakonec win - win.
Apropó, fotky! Ex-post jsem se dozvěděla, že i moje druhá výstava se prý líbila, včetně textů, a spoustu návštěvníků zajímalo, kdo to celé spáchal a kde mně najdou. (A ne, cynici, tito nebyli ozbrojení!). Paradoxem je, že je paní R. mohla odkázat jenom sem, na blog, na kterém se za poslední rok nic neobjevilo.To se ale změní, pracuje se na tom. Ono se změní víc věcí.
V KAŽDÉM PŘÍPADĚ VŠEM MOC DĚKUJI ZA SKVĚLOU ODEZVU! PŘIŠLA V TU NEJLEPŠÍ MOŽNOU CHVÍLI, UDĚLALA MI OBROVSKOU RADOST A HLAVNĚ INSPIROVALA DALŠÍ, MOMENTÁLNĚ VZNIKAJÍCÍ KUSY.
Tak. To by bylo zatím všechno. Co se týče povídek, něco zajímavého by se v dohledné době mělo objevit na větvi. Užívejte si nadcházející volno, ignorujte šílící davy a hlavně - zůstaňte na příjmu.