Genologie (wrote in czech)
Aneb Genologie z pohledu Genetiky :)
Geno, genus, genetis... co to vlastne genologie je?..
Podle pouček to znamená "literárně vědnou disciplínu, zabývající se teorií literárních druhů a žánrů.
Takže to nejspíš znamená rozdělení literatury jako takové. Litera jako Písmo, literatura jako soubor písmen. Čily Gnologie jsou styly a řády, podle kterých je písmo dáno.
V jakých stylech se asi tak mohli třídit egypskéé spisy? Existovala genologie i před dobou nejstarších civilizací?
To nás teď De Facto odkazuje na dějiny médií, když i média jsou sestavována podle nějakého stylu.
De Facto: vše, co je založené na symbolu, znaku, genu, litery, jednotky, je sestavováno na základě nějakého jazyka, kódu či systému...
Kdo ale tento systém sestavil? Člověk? Nebo ""Bůh""?..
A nebo si to snad sestavili ty samotné litery?
"Na začátku bylo slovo..."
Stejná otázka, jako na počátek Života. Teorií ma vznik Života známe mnoho, ty rozebírat nemusíme. Za přepoklad budeme brát teorii, že Život vznikal přímo tady na zemi a na základě tehdejší pestrosti chemie, fyziky a relativity času.
Z této optiky je odpověď jasná...
Co bylo dřív: Znak nebo jazyk?...Byl to Znak a tudíž i jazyk a následný styl se vyvíjel až potom následnou rovnicí Přirozenosti.
Že T a A dalo dohromady T-A a C plus G dalo C-G vyšlo přirozenou cestou chemického jílovitého světa, kde vznikali tito první kombinace těchto dvou chemických párů...
Nefunkční rovnice padli pod oběť rozkladu a funkční rovnice se rozvíjely dál...
Podle téhle myšlenky tudíž Životu nikdy nešlo o dokonalost, o kterou se staletí snaží Homo Sapiens(Sapiens), nýbrž pouze o čistou přirozenost.
A na tomto základě může býti vyobrazen i jazyk, písmo a styl/žánr.
Epos, píseň a báseň si zakládají na melodii a rytmu, který je přirozený dané kůltůře.
Drama, povídka, román, mají svojí dějovou linii, která se zaplétá a rozplétá na základě přirozené sociologii zakomponovaných charakterů-rolí.
Tato literární sociologie je samozdřejmě dána na základě vlastních zkušeností a vědomostí o společnosti, ve které daný autor žil nebo kterou se inspiroval.
Pojem přirozenost se může však lišit. Jeví se racionálně, ale však i iracionálně, pokud přehlédneme některé biologické principy, nebo možné varianty daného Persona.
(pokračování...)
Geno, genus, genetis... co to vlastne genologie je?..
Podle pouček to znamená "literárně vědnou disciplínu, zabývající se teorií literárních druhů a žánrů.
Takže to nejspíš znamená rozdělení literatury jako takové. Litera jako Písmo, literatura jako soubor písmen. Čily Gnologie jsou styly a řády, podle kterých je písmo dáno.
V jakých stylech se asi tak mohli třídit egypskéé spisy? Existovala genologie i před dobou nejstarších civilizací?
To nás teď De Facto odkazuje na dějiny médií, když i média jsou sestavována podle nějakého stylu.
De Facto: vše, co je založené na symbolu, znaku, genu, litery, jednotky, je sestavováno na základě nějakého jazyka, kódu či systému...
Kdo ale tento systém sestavil? Člověk? Nebo ""Bůh""?..
A nebo si to snad sestavili ty samotné litery?
"Na začátku bylo slovo..."
Stejná otázka, jako na počátek Života. Teorií ma vznik Života známe mnoho, ty rozebírat nemusíme. Za přepoklad budeme brát teorii, že Život vznikal přímo tady na zemi a na základě tehdejší pestrosti chemie, fyziky a relativity času.
Z této optiky je odpověď jasná...
Co bylo dřív: Znak nebo jazyk?...Byl to Znak a tudíž i jazyk a následný styl se vyvíjel až potom následnou rovnicí Přirozenosti.
Že T a A dalo dohromady T-A a C plus G dalo C-G vyšlo přirozenou cestou chemického jílovitého světa, kde vznikali tito první kombinace těchto dvou chemických párů...
Nefunkční rovnice padli pod oběť rozkladu a funkční rovnice se rozvíjely dál...
Podle téhle myšlenky tudíž Životu nikdy nešlo o dokonalost, o kterou se staletí snaží Homo Sapiens(Sapiens), nýbrž pouze o čistou přirozenost.
A na tomto základě může býti vyobrazen i jazyk, písmo a styl/žánr.
Epos, píseň a báseň si zakládají na melodii a rytmu, který je přirozený dané kůltůře.
Drama, povídka, román, mají svojí dějovou linii, která se zaplétá a rozplétá na základě přirozené sociologii zakomponovaných charakterů-rolí.
Tato literární sociologie je samozdřejmě dána na základě vlastních zkušeností a vědomostí o společnosti, ve které daný autor žil nebo kterou se inspiroval.
Pojem přirozenost se může však lišit. Jeví se racionálně, ale však i iracionálně, pokud přehlédneme některé biologické principy, nebo možné varianty daného Persona.
(pokračování...)