Moje setimentální kecy ^^
Ztracený svět
Michael Crichton
V Levných knihách jsem čirou náhodou narazila na knihu Ztracený svět. Každý aspoň trošku znalý člověk jistě ví, že je to knižní předloha druhého dílu slavné Spielbergovi trilogie o dinosaurech. Kniha byla s významnou slevou a já prostě neodolala. Už jen proto, abych měla doma nějakou knížku od Crichtona. A tak si knížka dlouhou dobu spokojeně ležela v knihovně a vesele se na ni prášilo.
Až doteď, do doby před týdnem, kdy mi hrozila strašlivá věc -> písemka z historie a kultury Polska. Každý student, ať už ze základní, střední či vysoké školy mi jistě dá zapravdu. Učení je dřina a člověk se musí něčím odměnit. Já se tedy odměnila ještě dřív, než jsem se vůbec začala učit, začetla jsem se do Ztraceného světa. A teď, když mám knížku dočtenou, zoufale toužím zjistit výsledky toho ztracené testu!
Mno dobře, začnu to jednoduše. Knížka se mi docela líbila jakožto konzumnímu čtenáři. Jakožto kritickému čtenáři, který tuší o čem je řeč, se mi už tak moc nelíbila. Je faktem, že po celou dobu se v knize chovali hlavní postavy, vedlejší postavy i ti dinosauři podivně -> závěr kritického čtenáře.
Následuje kritika konzumního čtenáře -> Do četby jsem se vrhla se znalostí základních údajů z knihy první i z filmů. Pro mne, člověka vnímajícího svět převážně vizuálně, byl důležitý především film. Okamžitě po shlédnutí se mým favoritem stal samozřejmě oblíbenec dr. Grant. Chyba lávky vážení, člověk dospívá a odsouvá bývalé favority na vedlejší koleje. Dr. Grant byl zapomenut (nikoliv však Sam Neil) a na jeho místo nastoupil excentrický matematik dr. Ian Malcolm.
Když jsem totiž dospěla do stavu kdy dokážu ocenit mužský sexepeal, musela jsem uznat: „Jeff Goldblum mě strašně rajcuje!". Už nějakou dobu se pachtím za spoustou filmů, seriálů a videí co natočil a jako Malcolm mi prostě zvedal srdeční frekvenci. Pak jsem se s hrdým odhodláním rozhodla přečíst si knihu.
V knize má Malcolm jednu nesrovnatelnou výhodu, nosí totiž hůl. (Já vím, je to úchylka, ale Laurimu sluší ne? ;)) Celou knihu jsem tedy Malcolmovi držela palce, aby to dopadlo dobře. A co myslíte? Jak to dopadlo? Nejenže se zranil na noze na kterou stěží došlápl už před úrazem, také se dvakrát praštil do hlavy a pak se sfetoval morfinem. A jako třešnička na dortu - zachraňovat ho musela bývalá milenka a on sám byl v knize pouze jen jako příjemná (i když na nervy lezoucí) ozdoba na vánočním stromečku.
Posledním hřebičkem do rakve pro mě bylo, že ačkoliv byla knížka zmínkami přímo prošpikovaná, žádná romantika se nekonala. Od popcornové zábavy a velké zachraňovací scény bych čekala aspoň pořádný happy end. Nuže nestalo se a já jsem poněkud zklamaná.