HWs
- Kapela
- Kritika básní
http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/josef-svatopluk-machar/ - Dopis Gulliverovy ženy své matce
- Napsat o besedě Viewegha v OG
http://bandzone.cz/landmine
http://bandzone.cz/suteren
http://bandzone.cz/elementary
http://bandzone.cz/khadaver
http://bandzone.cz/abaddon
http://bandzone.cz/actofgod
http://bandzone.cz/adordorath
http://bandzone.cz/aeonwinds
http://bandzone.cz/kapely.html?bandStart=0&genreId=31&districtId=0&searchTerm=
KOFE-IN?!
Žel bohu, neměla jsem zatím tu čest s žádnou kritikou básně a proto se valčík a Smuteční šaty pokusím zkritizovat alespoň tak, jako kdyby to napsala Eva, jak už to ona dělává, protože to je to jediné, co mě při slově "kritika" napadá. Jen tak mimochodem, od těch Eviných melancholických výlevek se to nijak neliší, mimo známky myšlenky u Valčíku. Na obouch básních je až příliš dobře vidět, že je to autorova raná tvorba - tím se snažím jen nějak lépe vyjádřit trefnou myšlenku jisté osoby - Valčík a Smuteční šaty od Machara? Dobré... Dobré na podpal... - Nerada bych, aby tento možná příliš kritický názor vyzněl přemoudřele, ale koneckonců, toto má být kritika, že? A zde rozhodně je co (negativně) kritizovat. Tyto dvě díla do kategorie "poezie" byla zařazena jen kvůli jednoduchým rýmům, rozhodně ne proto, že by na nich bylo cokoliv poetického, či snad že by to připomínalo umění! K jazyku jsem řekla své, obsah má ale naštěstí stále něco do sebe. Na první pohled je v něm něco ironie a nadsázky. Nemohu si dovolit tvrdit, že vím, co čím autor zamýšlel, ovšem jsem přesvědčena, že v první básni (Valčík) se každopádně snažil poukázat na stupiditu zaběhlých modelů, a snad i trochu na silně "mužskou" (jinak to říci nedokáži) společnost (tak jsem usoudila po přečtení dalších Macharových děl). Snad aby jste lépe pochopili o čem mnluvím, vysvětlím vám o čem báseň je. Popisuje doslova "trh s ženami". V jedné krátké chvíli na plese obsáhl všechny myšlenky domluvené svatby: dívky se předvádí před starými (a movitými, chlípnými) mládenci pomocí ženských triků a dělají že jsou dokonalé (více než obyčejní lidé), pod dozorem svých dohazovačných matek, které pozorně hlídají aby jejich dcery tancovaly s pokud možno tím nejbohatším svobodným mužem v sále. Smuteční šaty... Tak zde má analýza naprosto selhala! Zdá se, že ačkoliv i to bylo částečně (z té větší části) součásti minulosti, proti které bojoval, tak Josef Svatopluk Machar byl tak trochu gothic. - S jistotou to nemohu říci, ale s největší pravděpodobností to tak bylo. Snad je dost možné, že kromě tohoto (i jinde nalezeného) poselství, je v díle skryto i něco hlubšího, avšak, jak již jsem řekla, v tomto případě jsem doopravdy ztracená. Báseň rozhodně zaujmě alespoň svou úlisnou morbidností. Nicméně, tak jako tak, alespoň svým cílům autor dostál - obě díla jsou osobitá (i když těžko říct zda to je v tomto případě klad), jedna je dokonce až osobní a druhá překrásně kritizuje společnost té doby. To snad autor chtěl, nebo se mýlím? - Nepokoušel se napsat dobrou báseň, jen zkritizovat společnost a odlišit se od ní. (Doufám, že sem píši zbytečně, že, když jsem vyťukávala posledních pár slov, jsem měla na jazyku pachuť sarkasmu!) A pokud byl nějak na obtíž můj příliš osobní styl, mohu na svou obhajobu dodat jen, že v jediných literárních kritikách, které jsem kdy znala, je právě toto jediným spojovacím znakem - takovou chybu tedy kritikovi samoukovi (z cizí vůle) nelze jen tak vyčíst... Že?
pozn. pro pí. učitelku: snažila jsem se udělat dobrý reasearching na dobu v které žil autor, autora samotného, i co je to vlastně básnická kritika a jak se píše, ovšem neúspěšně - internet ani knihy ke kterým jsme měla přístup rozhodně nepodávaly žádné využitelné informace (pokud vůbec nějaké byly)