Sweit loch bluid => Sladká jak krev

[tea_cups_heaven]

Janglin' beel frightens me e'en afair Ah can wake up. Skinny guy in mah scratcher rolls ower in mah scratcher loch a zombie.
"Lie," Ah hiss an' Ah gie myself it ay blankets. Mah yesterday's trophy pulls his blankit ower his heed an' goes intae th' realm ay dreams again. Ah hiner 'at nae permanently.
"Police."
I scorn mah lips.
Beel rings again.
"Police."
This definitely awakens th' puir hin' in mah scratcher.
"Who is it, bairn?"
"Snoaps," Ah wheeze it ben a cramped throat an' Ah open.

__________________________ORIGINALLY:

Jangling bell frightens me even before I can wake up. Skinny guy in my bed rolls over in my bed like a zombie.
"Lie," I hiss and I get myself out of blankets. My yesterday's trophy pulls his blanket over his head and goes into the realm of dreams again. I hope that not permanently.
"Police."
I scorn my lips.
Bell rings again.
"Police."
This definitely awakens the poor thing in my bed.
"Who is it, baby?"
"Snoops," I wheeze out through a cramped throat and I open.

__________________________ÚPLNĚ PŮVODNĚ:

Drnčení zvonku mě vyděsí ještě před tím, než se stačím probudit. Vyzáblý chlápek v mé posteli se mátožně převalí.
„Lež,“ syknu a vymotám se z přikrývky. Má včerejší trofej si přetáhne peřinu přes hlavu a odebere se zas do říše snů. Doufám, že ne definitivně.
„Policie.“
Ohrnu rty.
Zvonek znovu zadrnčí.
„Policie.“
To už definitivně vzbudí i nešťastníka v mém lůžku.
„Kdo to je, kotě?“
„Fízlové,“ zachraptím ze sevřeného hrdla a otevřu.