Настроение

Jan 05, 2021 13:19

image Click to view



A tak nás unáší bárka na řece Styx,
V tahu je morálka už nevěříme v nic.
Poslední zlaťáky schovaný na ráno,
To proto, že Charón chce pořád víc.

A tak nás unáší bárka na řece Styx,
Zmizela i Polárka a neni vidět nic.
Zástupy vojáků v hrobě se obrací,
To poslední batalion domů se vrací.

A pak tě vidím ve větru sukněma točící,
Jak vybíháš na balkón a vítáš mě plačící.
Vítáš mě v rozpacích, tak jako zombieho,
Nemůžeš uvěřit, že mě vidíš živýho.

Tak tancujem ve větru sukněma točící
A vybíháš na balkón vítáš mě plačící.
Vítáš mě v rozpacích tak jako zombieho,
Že jsem ještě naživu a domů se vracim.

A tak nás unáší bárka na řece Styx,
V tahu je morálka, už nevěříme v nic.
Zástupy vojáků v hrobě se obrací,
To poslední batalion domů se vrací.

Ná na ná ná ná
Ná na ná ná ná
Ná na ná ná ná
Ná ná ná.
Ná na ná ná ná
Ná na ná ná ná

Poslední batalion domů se vrací.
Na starý nádraží příjezd dobytčáku,
Nalejvej panáky.
Jedeme z předpeklí, co stáhlo pařáty,
My jediný utekli hrobníkům z lopaty.

===

Ten, kto wykopał swój własny grób
przygląda się uważnie
pracy grabarza,
ale nie pedantycznie:
bo on
kopie grób
lecz nie dla siebie.

"...Романтик счёл бы декорации подходящими для смерти, и умер. Я сатирик - потому убил надзирателя лопатой и сбежал в его мундире."
Previous post Next post
Up