Modré dny...
Poslední dobou mám strašně divné období. Myslím, že už jste si asi taky všimly ;). Tyhle moje krize jsou dost úděsný a únavný (naštěstí krátký) a jsem moc vděčná za každý podporují komentář, obětí a chumlání :). Chci vám všem poděkovat :).
Momentálně hlavně Calwence. Jsi ta nejúžasnější Pumička široko daleko vysoko hluboko. Moc ti děkuju za všechnu podporu a za růženín ♥. Škoda, že jsme neměly čas si pořádně popovídat. Ale děkuju za zajímavé a přínosné informace k fildě ;).
Taky moc moc moc děkuju Tit. Pokud se neurazíš, že tě takto zneužívám, stejně bych tě chtěla vidět a probrat to. Děkuju moc za SMS ♥.
A samozřejmě všem ostatním, kdo mě podpořili ve chvíli nejhorší :). Budu se zase strašně opakovat, ale mám vás prostě ráda ♥.
Vypadá to, že mě snad má nakonec rád i ten hnusák mozek, protože mi poslední dva dny dal pokoj a jsem spokojená :). Asi to je tím jarem. Vím, ještě to není úplně ono a netuším, jak je to v jiných částech republiky, ale tady u nás už slezl skoro všechen sníh a je dokonce jakžtakž teplo :). A moc krásně. A sluníčko svítí i na nultou hodinu! Ze střech slezl všechen bílý nepřítel a nikde nic neklouže!
Ve středu mě strašně moc potěšila francouzština. Paulína mě pochválila (aspoň jsem to tak pochopila :)) a třetí učitelka (to už je jako nějakej tajemnej titul :p) mi na schodech sdělila, že mám za jedna z testu! Jů :). Dneska jsme měli hodinu v přátelském duchu, ve studovně u jednoho stolu :p.
Večer jsem šla k holičce. A hádejte co... Vypadám jako člověk! A všichni mně dneska chválili, skoro celej den jsem se červenala :). Ale hlavně - jsem modrá. Ne teda celá, mám melír, ale stejně :). Mrkněte zde :).
Dneska jsme nic nepsali - teda jenom essay do angličtiny, ale to jako kdyby nebylo :p - takže zase radost :). Čarodějnice nám pověděla o slavném filozofovi z řad vlastní famílie. Teda, netuším, jak je slavný, ale stejně :). Mám ráda zajímavý lidi. Přežila jsem fyziku. Blbla jsem v těláku (suplovaným). Dostala jsem za dva z matiky, což je naprosto geniální. Jestli to takhle půjde dál, mohla bych to dát i na jedna. Neskutečné. Pak jsme chaoticky jely domů, ale to nebudu rozebírat, dneska jsem docela normální, nechci si to pokazit cestovací magořinou ;). Doma jsem byla tak svěží a veselá, že jsem si jenom otevřela okno, z paměti odříkala skoro celej hnusnej NOS, vypsala zápisky ze zemáku a teď už se jenom těším do sprchy :).
Chci být takhle spokojená dlouho. Nemám ráda krize. Ani trochu :(.
Tak krásný zbytek dne/večera :).