ДвПвЗГ: Prasátko Petr
Holčička v šatečkách barvy zeleného hrachu seděla na židli a zadumčivě hladila svého rezavého kocoura. Za oknem slunce pomalu zapadalo a přirodní barvy začinají blednout. „Ešte jeden den skončí“ - pomyslila holčička v šatečkách barvy zeleného hrachu, vzdechnula a poškrabala kocoura za ouškem. „Co on mi dal?“ - promluvila holčička v šatečkách barvy zeleného hrachu a začala vzpomínat co se s ní stalo dnes.
Jak šla do potravin a počitala kroky, jak vyšla z obchodu a pochopila, že šla pro chlebiček a mléko, a koupila rochliky a jogurt. Pak, když šla domu, z nějakych důvodů sedla na lavici a dlouho se divala na to, jak sousedské děti si hrali na válku s devčaty z jiné zachrady. Kolem šli chodci - kdo za čim i kdo s čim. Holčička v šatečkách barvy zeleného hrachu zapomněla na všechny kromě jedně babičky, která prochazila s prasátkem a nazývá ho Petrem. Babička měla dobrou tvář a nosila růževý baret s vrtuli. Prasátko Petr veselo chrochalo, ale nikdo z chodců ani na něho ani na podivnou babičku nechtel se divat.
Holčička v šatečkách barvy zeleného hrachu se usmiva a mluvi: „To byl hezký den, ne takový jak byl včera a ne takový jak bude zítra“.
Jak šla do potravin a počitala kroky, jak vyšla z obchodu a pochopila, že šla pro chlebiček a mléko, a koupila rochliky a jogurt. Pak, když šla domu, z nějakych důvodů sedla na lavici a dlouho se divala na to, jak sousedské děti si hrali na válku s devčaty z jiné zachrady. Kolem šli chodci - kdo za čim i kdo s čim. Holčička v šatečkách barvy zeleného hrachu zapomněla na všechny kromě jedně babičky, která prochazila s prasátkem a nazývá ho Petrem. Babička měla dobrou tvář a nosila růževý baret s vrtuli. Prasátko Petr veselo chrochalo, ale nikdo z chodců ani na něho ani na podivnou babičku nechtel se divat.
Holčička v šatečkách barvy zeleného hrachu se usmiva a mluvi: „To byl hezký den, ne takový jak byl včera a ne takový jak bude zítra“.