Jun 30, 2007 08:06
Vcera jsme tu meli navstevu a Inka poprve (a celkem ve vyvojove spravnem veku) projevila znamky "stranger anxiety" a to tak, ze jakmile si ji navsteva vzala do naruce, zacala se ocividne bat a rozplakala se. Mela jsem z toho SILENOU radost, protoze to znamena dobre pripoutani. Bubla, ktery ma attachment (slovo se pouziva anglicky i v cestine! :-) sice optimalni vzhledem k minulosti, tohle asi nikdy mit nebude - kdyz jsme si ho brali tak uz byl moc stary na to, aby mel natolik "exkluzivni" vztah s jednim nebo dvema lidmi ze by se bal cizich. (Neustale mam neprijemny pocit, ze mi s jednim z tech lidi, se kterymi porad flirtuje, proste jednou odejde, ne ze by me nemel bezmezne rad, ale na urcite rovine mu nedochazi ze ta nejdulezitejsi ochrana a bezpeci je jen jedno (koneckoncu jsem to ja, kdo ho taha po nemocnicich, tak ani z toho hlediska neni cemu se divit, hehe :-) No ale chci tim rict, ze bude porad lepsi nechat Inku na cely den s Ignacem (taky mozna pojedu na noc), i kdyz toho od neho vypije minimalne (taky s nim ted pracuju na technice flasky, protoze kdyz ji drzim ja tak toho porad vypije vic, nez kdyz ji drzi nekdo jiny, i kdyz stale o dost min nez u prsa).