dopisy, ktere chci poslat Zelenym
Vazeny Pane Luzny,
Se zajmem jsem si precetla [clanek o integraci Romu na webu] Strany zelenych. Tato cast programu je pro me povzbudiva (jsem Romka). Chtela jsem se zeptat, jaka konkretni opatreni Vase strana navrhuje v oblasti prevence a trestani diskriminace, zejmena ve vzdelavani? Take bych chtela podotknout, ze ochrana proti diskriminaci by mela byt jasnou soucasti programu na zvyseni zamestnanosti (v clanku je to formulovano jaksi oddelene). Predpokladam, ze jste dobre obeznamen s touto problematikou a pro me to take neni nic noveho, ale pro zajimavost uvedu jen posledni ze zazitku ci pribehu, na ktere jsem v teto oblasti narazila: Jedna moje znama (ktera jako Romka tzv. "nezni" - nema "romsky" prizvuk - ale rozhodne vypada) se jiz delsi dobu snazi najit praci prostrednictvim UP. Krome toho, ze ji bylo minimalne jednou receno ze dane misto neziska, protoze ma dve deti a nebyl by tudiz na ni spoleh (pokud toto byl ten pravy duvod k odmitnuti, spadal by vyrok zamestnavatele samozrejme do genderove ci jine socialni diskriminace), zazila jako mnoho Romu situaci, kdy se po telefonu zdalo ze mista jsou, ale do oci ji pak zamestnavatel tvrdil ze tomu tak neni. Co me ale "pobavilo" na pribehu teto zname byla skutecnost, ze po posledni takove zkusenosti se dostavila rovnou na UP. Odtud zavolala urednice tomu stejnemu zamestnavateli a zeptala se, jestli "mista jsou." Odpoved znela ano. Urednice se dale ptala, proc tedy odmitnull zamestnat dotycnou pani. Zamestnavatel otevrene rekl, ze Romy neprijima. Urednice ho poucila, ze to neni spravne, zadne kroky k naprave ale nepodnikla. Jelikoz moje znama stale hleda praci, ptam se uz po x-krate, ve kterem ze to stoleti zijeme. Proto snad pochopite muj nazor, ze je dulezite spojit problem zamestnanosti s problemem diskriminace jak ve volebnim programu, tak ve vsech dokumentech pristupnych verejnosti.
Stale totiz nachazim jen velmi malo "bilych" Cechu, ktere vubec napadne -- nebo kteri jsou po pouceni ochotni pripustit -- ze jakakoli protiromska dikriminace v CR existuje.
Vazena pani Stehlikova,
Uvazuji o tom, ze budu letos volit Vasi stranu. Zajimaji me nejen otazky ekologicke, ale take lidska prava. Chtela jsem se zeptat, jaky ma Strana zelenych program co se tyce situace detskych domovu a nahradni rodinne pece? Toto tema mi je velmi blizke, protoze mam syna v adopci a ze mam kazdodenni kontakty s adoptivnimi rodici a pestouny. Obzvlast me trapi osudy romskych deti v ustavech - jsem Romka, znam deti z DD, byla jsem svedkem diskriminujiciho zachazeni s temito detmi kvuli jejich etnickemu puvodu... Krome objektivni "socialni slabosti" mnohych romskych (samozrejme i neromskych) rodicu a zcela katastrofickeho systemu ustavni pece vidim problem i v tom, z jakych duvodu byvaji deti (dle meho nazoru disproporcionalne romske) pod natlakem odebirany z rodin. Predevsim pak chci poukazat na pristup mnohych socialnich pracovnic, pracovniku ustavu apod. k romskym detem, ktere jsou casto oznacovany jako geneticky odlisne ve spatnem slova smyslu. Potencialni nahradni rodice odrazuje nejen ovzdusi cele vetsinove spolecnosti a zcela neobjektivni vyroky jistych lidi spadajicich pod MPSV, MZ ci MSMT (dobre vim, o cem mluvim - vztahuje se to i na urcite lekare, zdravotni sestry atd.), ale v urcitych -- dle mych informaci zrejme castych -- pripadech i prime zastrasovani neromskych rodicu, kteri zvazuji prijeti romskeho ditete. Dale je castecne na vine i zakon o mezinarodni adopci, kvuli nemuz cekaji romske deti minimalne sest mesicu -- a v praxi samozrejme dele -- na uvolneni do mezinarodniho registru, zatimco ztraceji drahocenny vyvojovy cas v kojeneckych ustavech. O tyto deti nemivaji zajem cessti osvojitele, rodice v zahranici ovsem mnohdy ano. Verim, ze tento zajem by byl jeste vyssi, kdyby tyto deti mohly byt umisteny do zahranicnich rodin drive. Podle mezinarodni umluvy o pravech ditete ma mit sice prednost adoptivni rodina v zemi puvodu, v praxi je toto reseni vetsinou nerealne a deti takto socialne postizene zbytecne cekaji.
Na zaver prikladam clanek od Jany Mihovicove, ktery je sice jistou nadsazkou, ale ktery povazuji za vicemene trefny.
Dekuji Vam za pozornost.
Se srdecnym pozdravem
Petra Gelbartova, M.A.
Ro ní pobyt dít te v d tském domov stojí spole nost asi 250 tisíc, rok v kriminále je obdobn nákladný. ivot fe áka je ješt dra ší.
Podle terénních pracovník musí narkoman nakrást m sí n zbo í asi za 50 tisíc, aby si dokázal financovat svoje ivotní pot eby.
Budete-li tedy od narození a do svých osmnácti v d tském domov , pak se z vás stane fe ák a nakonec vás zav ou, dojdete hrubým odhadem k tomu, e do svých dvaceti let jste stáli tuhle spole nost n co okolo šesti milion . Dost pen z na to, jak alostný je výsledek, nemyslíte?
Dejte mi šest milion a jednoho bezprizorního kojence!
Koupím si dva byty po t ech milionech. Ty mi budou vynášet tolik, e z nich jedno d cko královsky u ivím. A budu se o n j starat, jak nejlíp dovedu. Moje sv ené dít bude ur it dob e v d t, jak vypadá bochník chleba, co n které d ti z d tských domov v bec nev dí, proto e vídají jen n kde v ústavní kuchyni u íznutý krajíc. Moje hypotetické dít bude za ívat všechno tak jako normální d ti. Pravd podobn vychodí normální školu a snad si ud lá i maturitu. A a mu bude osmnáct, ur it ho nevykopnu z domova jako psa, který u se nemá kam vrátit, co se d tem z d tských domov d je b n . Moje adoptivní dít se na rozdíl od d tí z d cák za adí do normálního ivota a za ne platit dan . A co víc, zbudou tu ty dva byty, které se za dvacet let ješt o t etinu zhodnotily!
Jasn , je to brutální nadsázka, ale to nic nem ní na tom, e efektivita státního systému, který se stará o d ti bez zázemí, je prost p íšerná.
Podle statistik pouze deset procent d tí, které odcházejí z d tských domov , za ne normáln fungovat v b ném ivot . Zbytek se obvykle vydá na dráhu nezam stnaných, bezdomovc , prostitutek, fe ák , zlod j a násilník . Tak e nakonec zase skon í v n jaké sociální záchytné síti a lze p edpokládat, e jejich d ti také skon í v d tských domovech.
Asi nejhorším lánkem celého systému jsou kojenecké ústavy. Kojenci bez intenzivního kontaktu s n kým, kdo by jim dokázal nahradit mámu, tráví sv j as opušt ni v postýlkách a sestry se u nich st ídají jak pono ky. Ve v ku t í let u dít zná místo jedné matky okolo t í desítek r zných zdravotních sester, které nemají as se mu intenzivn v novat. Tento p ístup vede k takovému psychickému poškození, e dít , které se narodí zcela normální, je ve t ech letech ozna eno za imbecilní a odchází jako neumístitelné do ústav pro mentáln posti ené.
Je to státem organizovaná krutost, která nás všechny stojí balík. Stát je ten nejhloup jší hospodá na sv t , to je stará známá v c. Ale jako rodi je stát navíc zlo inec, který má stejné výchovné úsp chy jako negramotná prostitutka závislá deset let na heroinu.
V d tských domovech je u nás nyní asi dvacet tisíc d tí. V šedesátimilionové Británii je to jen šest tisíc d tí a kojenecké ústavy v mnoha státech v bec neexistují. V le státu pomáhat problémovým rodi m je nulová, d tské domovy stále fungují na socialistických principech kolektivní výchovy, jednání soud je pomalé, zákonné úpravy všechno jen komplikují a doba pobytu d tí v domovech se prodlu uje. P ímou adopci stát v podstat sabotuje, neziskovým organizacím hází klacky pod nohy a navíc investuje do dalších d tských domov .
Na druhou stranu snaha státu podporovat p stouny je minimální. Dnešní p stoun dostává na jedno dít skandální ástku tisíc korun!
Celý náš systém pé e o d ti bez zázemí je postavený na hlavu, ale bohu el iví dost lidí, kte í nemají zájem na tom, aby se n co m nilo. A d ti z domov nemají nikoho vlivného, kdo by se jich zastal.
Nejsou prioritou pro naši politickou reprezentaci, kterou tvo í p edevším mu i. Nestojí za nimi ekonomické zájmy výrobc automobil , ani ádná lobby. Nestojí za nimi dokonce ani jejich vlastní rodi e. Kdy u tohle za ne stát zodpov dn ešit? Nebo se snad eká, a si toho všimne Rowlingová?
Se zajmem jsem si precetla [clanek o integraci Romu na webu] Strany zelenych. Tato cast programu je pro me povzbudiva (jsem Romka). Chtela jsem se zeptat, jaka konkretni opatreni Vase strana navrhuje v oblasti prevence a trestani diskriminace, zejmena ve vzdelavani? Take bych chtela podotknout, ze ochrana proti diskriminaci by mela byt jasnou soucasti programu na zvyseni zamestnanosti (v clanku je to formulovano jaksi oddelene). Predpokladam, ze jste dobre obeznamen s touto problematikou a pro me to take neni nic noveho, ale pro zajimavost uvedu jen posledni ze zazitku ci pribehu, na ktere jsem v teto oblasti narazila: Jedna moje znama (ktera jako Romka tzv. "nezni" - nema "romsky" prizvuk - ale rozhodne vypada) se jiz delsi dobu snazi najit praci prostrednictvim UP. Krome toho, ze ji bylo minimalne jednou receno ze dane misto neziska, protoze ma dve deti a nebyl by tudiz na ni spoleh (pokud toto byl ten pravy duvod k odmitnuti, spadal by vyrok zamestnavatele samozrejme do genderove ci jine socialni diskriminace), zazila jako mnoho Romu situaci, kdy se po telefonu zdalo ze mista jsou, ale do oci ji pak zamestnavatel tvrdil ze tomu tak neni. Co me ale "pobavilo" na pribehu teto zname byla skutecnost, ze po posledni takove zkusenosti se dostavila rovnou na UP. Odtud zavolala urednice tomu stejnemu zamestnavateli a zeptala se, jestli "mista jsou." Odpoved znela ano. Urednice se dale ptala, proc tedy odmitnull zamestnat dotycnou pani. Zamestnavatel otevrene rekl, ze Romy neprijima. Urednice ho poucila, ze to neni spravne, zadne kroky k naprave ale nepodnikla. Jelikoz moje znama stale hleda praci, ptam se uz po x-krate, ve kterem ze to stoleti zijeme. Proto snad pochopite muj nazor, ze je dulezite spojit problem zamestnanosti s problemem diskriminace jak ve volebnim programu, tak ve vsech dokumentech pristupnych verejnosti.
Stale totiz nachazim jen velmi malo "bilych" Cechu, ktere vubec napadne -- nebo kteri jsou po pouceni ochotni pripustit -- ze jakakoli protiromska dikriminace v CR existuje.
Vazena pani Stehlikova,
Uvazuji o tom, ze budu letos volit Vasi stranu. Zajimaji me nejen otazky ekologicke, ale take lidska prava. Chtela jsem se zeptat, jaky ma Strana zelenych program co se tyce situace detskych domovu a nahradni rodinne pece? Toto tema mi je velmi blizke, protoze mam syna v adopci a ze mam kazdodenni kontakty s adoptivnimi rodici a pestouny. Obzvlast me trapi osudy romskych deti v ustavech - jsem Romka, znam deti z DD, byla jsem svedkem diskriminujiciho zachazeni s temito detmi kvuli jejich etnickemu puvodu... Krome objektivni "socialni slabosti" mnohych romskych (samozrejme i neromskych) rodicu a zcela katastrofickeho systemu ustavni pece vidim problem i v tom, z jakych duvodu byvaji deti (dle meho nazoru disproporcionalne romske) pod natlakem odebirany z rodin. Predevsim pak chci poukazat na pristup mnohych socialnich pracovnic, pracovniku ustavu apod. k romskym detem, ktere jsou casto oznacovany jako geneticky odlisne ve spatnem slova smyslu. Potencialni nahradni rodice odrazuje nejen ovzdusi cele vetsinove spolecnosti a zcela neobjektivni vyroky jistych lidi spadajicich pod MPSV, MZ ci MSMT (dobre vim, o cem mluvim - vztahuje se to i na urcite lekare, zdravotni sestry atd.), ale v urcitych -- dle mych informaci zrejme castych -- pripadech i prime zastrasovani neromskych rodicu, kteri zvazuji prijeti romskeho ditete. Dale je castecne na vine i zakon o mezinarodni adopci, kvuli nemuz cekaji romske deti minimalne sest mesicu -- a v praxi samozrejme dele -- na uvolneni do mezinarodniho registru, zatimco ztraceji drahocenny vyvojovy cas v kojeneckych ustavech. O tyto deti nemivaji zajem cessti osvojitele, rodice v zahranici ovsem mnohdy ano. Verim, ze tento zajem by byl jeste vyssi, kdyby tyto deti mohly byt umisteny do zahranicnich rodin drive. Podle mezinarodni umluvy o pravech ditete ma mit sice prednost adoptivni rodina v zemi puvodu, v praxi je toto reseni vetsinou nerealne a deti takto socialne postizene zbytecne cekaji.
Na zaver prikladam clanek od Jany Mihovicove, ktery je sice jistou nadsazkou, ale ktery povazuji za vicemene trefny.
Dekuji Vam za pozornost.
Se srdecnym pozdravem
Petra Gelbartova, M.A.
Ro ní pobyt dít te v d tském domov stojí spole nost asi 250 tisíc, rok v kriminále je obdobn nákladný. ivot fe áka je ješt dra ší.
Podle terénních pracovník musí narkoman nakrást m sí n zbo í asi za 50 tisíc, aby si dokázal financovat svoje ivotní pot eby.
Budete-li tedy od narození a do svých osmnácti v d tském domov , pak se z vás stane fe ák a nakonec vás zav ou, dojdete hrubým odhadem k tomu, e do svých dvaceti let jste stáli tuhle spole nost n co okolo šesti milion . Dost pen z na to, jak alostný je výsledek, nemyslíte?
Dejte mi šest milion a jednoho bezprizorního kojence!
Koupím si dva byty po t ech milionech. Ty mi budou vynášet tolik, e z nich jedno d cko královsky u ivím. A budu se o n j starat, jak nejlíp dovedu. Moje sv ené dít bude ur it dob e v d t, jak vypadá bochník chleba, co n které d ti z d tských domov v bec nev dí, proto e vídají jen n kde v ústavní kuchyni u íznutý krajíc. Moje hypotetické dít bude za ívat všechno tak jako normální d ti. Pravd podobn vychodí normální školu a snad si ud lá i maturitu. A a mu bude osmnáct, ur it ho nevykopnu z domova jako psa, který u se nemá kam vrátit, co se d tem z d tských domov d je b n . Moje adoptivní dít se na rozdíl od d tí z d cák za adí do normálního ivota a za ne platit dan . A co víc, zbudou tu ty dva byty, které se za dvacet let ješt o t etinu zhodnotily!
Jasn , je to brutální nadsázka, ale to nic nem ní na tom, e efektivita státního systému, který se stará o d ti bez zázemí, je prost p íšerná.
Podle statistik pouze deset procent d tí, které odcházejí z d tských domov , za ne normáln fungovat v b ném ivot . Zbytek se obvykle vydá na dráhu nezam stnaných, bezdomovc , prostitutek, fe ák , zlod j a násilník . Tak e nakonec zase skon í v n jaké sociální záchytné síti a lze p edpokládat, e jejich d ti také skon í v d tských domovech.
Asi nejhorším lánkem celého systému jsou kojenecké ústavy. Kojenci bez intenzivního kontaktu s n kým, kdo by jim dokázal nahradit mámu, tráví sv j as opušt ni v postýlkách a sestry se u nich st ídají jak pono ky. Ve v ku t í let u dít zná místo jedné matky okolo t í desítek r zných zdravotních sester, které nemají as se mu intenzivn v novat. Tento p ístup vede k takovému psychickému poškození, e dít , které se narodí zcela normální, je ve t ech letech ozna eno za imbecilní a odchází jako neumístitelné do ústav pro mentáln posti ené.
Je to státem organizovaná krutost, která nás všechny stojí balík. Stát je ten nejhloup jší hospodá na sv t , to je stará známá v c. Ale jako rodi je stát navíc zlo inec, který má stejné výchovné úsp chy jako negramotná prostitutka závislá deset let na heroinu.
V d tských domovech je u nás nyní asi dvacet tisíc d tí. V šedesátimilionové Británii je to jen šest tisíc d tí a kojenecké ústavy v mnoha státech v bec neexistují. V le státu pomáhat problémovým rodi m je nulová, d tské domovy stále fungují na socialistických principech kolektivní výchovy, jednání soud je pomalé, zákonné úpravy všechno jen komplikují a doba pobytu d tí v domovech se prodlu uje. P ímou adopci stát v podstat sabotuje, neziskovým organizacím hází klacky pod nohy a navíc investuje do dalších d tských domov .
Na druhou stranu snaha státu podporovat p stouny je minimální. Dnešní p stoun dostává na jedno dít skandální ástku tisíc korun!
Celý náš systém pé e o d ti bez zázemí je postavený na hlavu, ale bohu el iví dost lidí, kte í nemají zájem na tom, aby se n co m nilo. A d ti z domov nemají nikoho vlivného, kdo by se jich zastal.
Nejsou prioritou pro naši politickou reprezentaci, kterou tvo í p edevším mu i. Nestojí za nimi ekonomické zájmy výrobc automobil , ani ádná lobby. Nestojí za nimi dokonce ani jejich vlastní rodi e. Kdy u tohle za ne stát zodpov dn ešit? Nebo se snad eká, a si toho všimne Rowlingová?