Esli to ještě nevíte, tak jsem svině...
Totiž, v nové
Lemurii je vydaná moje povídka - ta pohádka o Gandalfovi.
Lemurie je BTW e-časopis, který se můžete za drobný obnos stáhnout do své libovolné čtečky a onen obnos se potom rovným dílem dělí mezi autory a redaktory konkrétního čísla . Je to spíš psaní pro zábavu než pro honorář, protože prostě moc lidí o tom neví, a ti, co ví, si to moc nekupují, šak co se děje.
Zpět k tomu, proč jsem svině.
Tož to Darth Zira, jedna z redaktorek, která ze mě vyžmuntrala toho Gandalfa, mi tuhle (asi před dvěma týdny) napsala: "Hele, my ti tam máme takovou soutěž, povídkovou, a zatím je děsně málo příspěvků a ještě většinou šity, nechceš se taky účastnit?"
A já na to: "Sorry, mám rozepsanou povídku pro Johnaka, do toho se snažím dát dohromady alespoň mikro na CKČ, píšu Kňyhu a vůbec nemám moc času a chutí obesílat všechny možný soutěže."
Tak Zira jen: "No, podívej se kdyžtak na podmínky, je to (link)."
Tak jsem se podívala na podmínky, a tam to bylo, že konec 31. srpna ("Už za týden?"), téma je co nejvtipnější povídka ("No, humor mi jde, ale nejvtipnější... za týden... to nevím.") a hlavní cena 10 000.
Deset litrů?
Nejsem umělec, přátelé, jsem prodejná děfka. Stačí mi před očima zamávat pětimístnou částkou a já sednu a píšu.
A jsem svině, protože jsem o tom nikomu neřekla.
Jasně, měla jsem na to týden a znamenalo by to obvolávání a burcování a tak, ale mohla jsem dát vědět, ne?
Aspoň na LJ.
Ale já jsem zbabělec a bála jsem se konkurence...
No, odeslala jsem to půl hodiny před koncem termínu (náhodou jsem to dopsala hodinu před koncem termínu, ale půl hodiny jsem vymejšlela název...)
Teď koukám, že jim to tam došlo.
No, některé povídky už podle názvu nevypadají jako vážná konkurence (Singles, Rytíř lásky), jiné zase že jó (Nešťastný osud výpravy Ortenovy, Ctihodný pane nakladateli).
Vyhodnocení je za týden a já ani nemám nárok na držení palců... páč že jsem ta svině!
Chjo.
No, stejně mi je držte ;)