Norské cesty :)
Jsem právě někde uprostřed Norska, severně od Trondheimu. Země trollů, ale i vodopádů, fjordů a nejsladších jahod světa na mě udělala hezký dojem. Táta poctivě fotí a já... no, alespoň se snažím poctivě psát :) Navštívili jsme Tropical Island kousek od Berlína (to je cosi jako aqua park), Kodaň, Göteborg, Oslo, Bergen, spoustu přírodních krás (nejhezčí fjordy, obrovské a fascinující vodopády), dokonce jsem poprvé v životě i kajakovala v jednom fjordu (a málem dokajakovala - ne, že bych se vyklopila, ale jet šest hodin v kuse, to je na mě moc - a navíc nás zastihlo několik šílených bouřek), ...
Zážitků je mnoho, ale každá věc se vám omrzí, když ji máte každý den několikrát. Takže pokoukaná na všechny úžasné věci mě už začíná trošku nudit. Ale naštěstí se najde vždycky něco nového a ohromujícího. Moc se mi líbí, jak měli dříve představu, že v horách žijí trollové a u pobřeží lidé. Někdy tato atmosféra úplně na člověka dýchá; třeba když jsme vyjeli po trollí stezce do hor, obklopila nás mlha a pak už vše bylo jen dílem fantazie :)
Opět nás zaskočilo "typicky norské" horké počasí. Jeden den dokonce bylo ke třiceti stupňům. Tady severněji už však teplota trošku klesá a dá se to tu vydržet už i v dlouhých kalhotách :)
Ježto je to skutečně ohromná dálka, drtivou většinu času trávíme jen tím, že jedeme na sever. (Z Bergenu je to snad 2500 km na Lofoty, kam jedeme; a dálnice tady neznají.) Takže jsem už přečetla tři knížky z povinné četby (Miláčka, Chrám Matky boží v Paříži a Lucernu, teď čtu Pantátu Bezouška, ehh), hodně spím a v těch méně šťastných chvílích - opět! - přemýšlím nad hluboce filosofickými tématy, které čím dál tím víc shledávám úplnými pitomostmi. Začínám se těšit domů, kde se něco bud konečně dít natolik, že nebudu mít zase čas skoro na nic :)
Zážitků je mnoho, ale každá věc se vám omrzí, když ji máte každý den několikrát. Takže pokoukaná na všechny úžasné věci mě už začíná trošku nudit. Ale naštěstí se najde vždycky něco nového a ohromujícího. Moc se mi líbí, jak měli dříve představu, že v horách žijí trollové a u pobřeží lidé. Někdy tato atmosféra úplně na člověka dýchá; třeba když jsme vyjeli po trollí stezce do hor, obklopila nás mlha a pak už vše bylo jen dílem fantazie :)
Opět nás zaskočilo "typicky norské" horké počasí. Jeden den dokonce bylo ke třiceti stupňům. Tady severněji už však teplota trošku klesá a dá se to tu vydržet už i v dlouhých kalhotách :)
Ježto je to skutečně ohromná dálka, drtivou většinu času trávíme jen tím, že jedeme na sever. (Z Bergenu je to snad 2500 km na Lofoty, kam jedeme; a dálnice tady neznají.) Takže jsem už přečetla tři knížky z povinné četby (Miláčka, Chrám Matky boží v Paříži a Lucernu, teď čtu Pantátu Bezouška, ehh), hodně spím a v těch méně šťastných chvílích - opět! - přemýšlím nad hluboce filosofickými tématy, které čím dál tím víc shledávám úplnými pitomostmi. Začínám se těšit domů, kde se něco bud konečně dít natolik, že nebudu mít zase čas skoro na nic :)