(no subject)
Je mi nějak smutno. Vím i nevím proč, výsledek stejně vyjde asi naprázdno. Večery mi připadají bezmocné. Přesto je mám ráda. Připadá mi to všechno zvláštní. I to, že jsem tak trokšu smutná a tak trošku veselé. Vždyť jsem zažila jeden z nejlepších dnů posledních pár let! Chodila jsem na rtech s věčným úsměvem. Nebyla jsem ve škole, protože jsem byla a jsem děsně unavená a potřebuju spát a odpočívat (což o víkendu nepůjde ^_^). Je to prostě zvláštní, hezky zvláštní :) A podivuhodně klidné. Co já kdy měla ve svém posledním životě klidného?
Rodiče se večer pohádali kvůli absolutní prkotině a odnesla jsem to já. Klasika. V zájmu rodinného smíru jsem začala dělat večeři a dort, což asi aspoň mámu trklo a šla mi pomoct. Jindy by mě to naštvalo a zklamalo, ale teď mi to připadá jako jedna z mála věcí, které měly smysl. Ne proto, že bych chtěla zachraňovat rodinu - ale pro ten hezký klid, který tu je.
Chci vám kousek té své nálady předat aspoň jako obrázek, ale mám pocit, že neúspěšně. Budu trénovat a snad příště ;)
Rodiče se večer pohádali kvůli absolutní prkotině a odnesla jsem to já. Klasika. V zájmu rodinného smíru jsem začala dělat večeři a dort, což asi aspoň mámu trklo a šla mi pomoct. Jindy by mě to naštvalo a zklamalo, ale teď mi to připadá jako jedna z mála věcí, které měly smysl. Ne proto, že bych chtěla zachraňovat rodinu - ale pro ten hezký klid, který tu je.
Chci vám kousek té své nálady předat aspoň jako obrázek, ale mám pocit, že neúspěšně. Budu trénovat a snad příště ;)