Pár slov v dopisech
U nás doma, jak už jsem psala, začala generální čistka. Dneska jsem se tedy rozhodla vyházet naprosto všechny věci ze svých skříní a nějak je vytřídit, většinu vyházet nebo schovat do sklepa. Prvně jsem objevila svou velmi starou, vlastně první čarodějnickou knížku. "Čarodějnickou." Hodně moc v úvozovkách. Bylo to něco na způsob Harryho Pottera xD Smála jsem se téměř u každé věci a vzžpomínala si na spousty dialogů. Úplně mě šokovalo, jak se mé dnešní myšlení liší od té holky, která chodila před dvěma lety na náš gympl a měla stejné jméno jako já.
A pak další a další vlny sentimentu. Nakonec jsem se rozhodla udělat pořádek v dopisech. Ouch! Blbější nápad už jsem dlouho neměla. U jednoho člověka jsem se dívala na ta oslovení. Na začátku to bylo "Anette", pak "Lithin", pak "Anne". Kam se ztratily ty další dopisy, které měly přijít mně i jí? Bylo mi zle. Tím víc, když jsem četla jeden, který mi poslala z minulého festivalu fantazie. Přiznávám se, přes tohle všechno jsem se usmívala, jak jsem se přenesla do minulosti.
A pak jsem začala otevírat další a další dopisy od jiných lidí a číst je. Nechápu, jak mi tehdy mohl uniknout ten jeden papírek. Byl nějak divně zasunutý v obálce. Našla jsem ho až dnes, i když měl být aktuální takřka před rokem. Hltala jsem ta slova napsaná drobným písmem a celé mi to připadalo jako špatný vtip. Na konci byl inkoust rozmazaný.
Proč jsem si to nemohla přečíst dřív?! Uvědomila jsem si, kolik chyb jsem kvůli nevědomosti těch pár faktů, které jsem si přečetla až dnes. Proč se stalo tohle a taky támhleto a proč jsem před pár dny večer měla hořký pocit prohry. Proč jsem tolika lidem ublížila a hlavně v poslední době. Kdybych tehdy našla ten papírek, kdybych znala ty pocity, které tohle všechno způsobily, mohlo být všechno, ale úplně všechno jinak.
Do háje, tohle se přece děje jen ve filmech! Léto se překonává.
A pak další a další vlny sentimentu. Nakonec jsem se rozhodla udělat pořádek v dopisech. Ouch! Blbější nápad už jsem dlouho neměla. U jednoho člověka jsem se dívala na ta oslovení. Na začátku to bylo "Anette", pak "Lithin", pak "Anne". Kam se ztratily ty další dopisy, které měly přijít mně i jí? Bylo mi zle. Tím víc, když jsem četla jeden, který mi poslala z minulého festivalu fantazie. Přiznávám se, přes tohle všechno jsem se usmívala, jak jsem se přenesla do minulosti.
A pak jsem začala otevírat další a další dopisy od jiných lidí a číst je. Nechápu, jak mi tehdy mohl uniknout ten jeden papírek. Byl nějak divně zasunutý v obálce. Našla jsem ho až dnes, i když měl být aktuální takřka před rokem. Hltala jsem ta slova napsaná drobným písmem a celé mi to připadalo jako špatný vtip. Na konci byl inkoust rozmazaný.
Proč jsem si to nemohla přečíst dřív?! Uvědomila jsem si, kolik chyb jsem kvůli nevědomosti těch pár faktů, které jsem si přečetla až dnes. Proč se stalo tohle a taky támhleto a proč jsem před pár dny večer měla hořký pocit prohry. Proč jsem tolika lidem ublížila a hlavně v poslední době. Kdybych tehdy našla ten papírek, kdybych znala ty pocity, které tohle všechno způsobily, mohlo být všechno, ale úplně všechno jinak.
Do háje, tohle se přece děje jen ve filmech! Léto se překonává.