Nová občanská válka na Donu
Boj Kozáků proti přesile se týká i nás
Na řece Don je krásně. Nekonečný prostor, voňavý vzduch, čistá voda, úrodná půda. Všechno zalité sluncem. Nádherné místo k životu a odpočinku. Všude roste víno, melouny, ovoce, pasou se stáda dobytka. Na pohled idyla. To je pohled turisty. Při pozorném pohledu zblízka uvidíte, že je
(
Read more... )
"Němé tváře, které se narodí v klecích ZOO, jsou zvyklé na pasivitu, bezpečí, rovnost v bídě a absenci osobní svobody. Po vypuštění na svobodu se instinkty probudí nejrychleji v predátorech. V totalitním režimu se jedinci s predátorskými dispozicemi tlačili mezi nomenklaturní kádry a do světa zločinu. Zločin byl v systému klecí o něco méně výnosný, zato dával více svobody. Po odstranění klecí se situace obrátila. Mnohem víc začal vynášet zločin a nomenklaturní kádry mu začaly aktivně sloužit. Lidé bez predátorských genů, po mnoho generací vychovávaní k pasivitě čekali, a stále čekají na to, že někdo shora jim zajistí jistotu pravidelného přísunu potravy, bezpečí klece a nevelký výběh. Predátoři to pochopili, respektují to a rozdělili si loviště. Střední třída, od které se očekává, že vytvoří občanskou společnost a bude hájit zásady klasické demokracie, v těchto podmínkách nemůže fungovat. Dostala větší a kvalitnější dávky krmení a větší výběh. Má co ztratit. V živé paměti jsou devadesátá léta, kdy si predátoři teprve dělili loviště a ostatní obyvatelstvo znova poznalo bídu a hlad. Tato léta sami predátoři dosud chytře označují jako projev a důsledek západní demokracie a liberalizmu. A tak se právě tyto pojmy staly v současném Rusku nadávkou. Sebekrásnějším slovům dávno nikdo nevěří. Lidé dají jen na osobní zkušenosti."
To podle mě platí obecně, po celé EU a i u nás...
Reply
Leave a comment