Taky máte všeho plné zuby?
Myslela jsem si, že po úspěšné trojkombinaci vykradení-svatba-stěhování mě nic nepřekvapí. Omyl. Dámy, mám za sebou svou první plastickou operaci... A nedoporučuju. Přes všechno utrpení však bohužel nebudu vypadat líp, pokud se mi nepodíváte důkladně na zoubek, so to speak... šlo totiž o dásně. Takže rovnou opouštím neveselé téma a jdu se pouze věnovat průběžným analgetikům, které to s sebou neslo a které snad zvednou náladu všem, kdo toho mají v tomhle období tak akorát:
1) manga
Jak víte, miluju Kizunu - do té míry, abych podle jejích hlavních hrdinů pojmenovala svůj notebook a záložní disk. Teď jsem se ale vrhla na celou, do té doby nedočtenou sérii, a to, prosím pěkně, i v němčině - a jsem nadšená. Je to úplně můj cup of tea, což mnohé z vás bude nejspíš varovat XD: slice of life (pokud se dá jako běžné vnímat propojení s yakuzou), klasické vztahové záležitosti založené na osobnosti hrdinů (dobře, comingout a happily-ever-after život za bezproblémového přijetí rodiny je sice pitomé schéma, ale v rámci kontextu podobně časově a stylově srovnatelných mang v pořádku, je mnohem vtipnější a stručnější než kupříkladu Haru wo daiteita a autorka dokáže příliš sentimentální chvíle rozčísnout správně načasovaným výbuchem vzteklého ukeho, který terorizuje svého seme.) Navíc jsem si zamilovala Kaie (Enjoujiho mladšího polobráchu), což bych na základě ov vůbec nečekala. Fanouškům taky doporučuju srovnat anglický a německý překlad - cenzurní zásahy jsou v tomhle případě známé, ale když to čtete, rotujete běžně i u oslovení: to, že se postavy v oficiálním angl. vydání oslovují křestním jménem, nejlíp ještě zkrácenou verzí (!), a bez ohledu na jakýkoli vzájemný vztah, je prostě schopné u díla tohohle typu zabít velkou část smyslu.
Od stejné mangaky se mi ještě líbila jedna věc, kterou ale budu zatěžovat jen fanoušky Fakeu. Případným zájemcům vysvětlím detaily ráda podrobně. Co od toho ale můžete obecně čekat: policejní prostředí se všemi příjemnými klišé doby umakartových služeben: mladý nadšený nováček. Ostřílený praktik s cigárem, strništěm a nepřizpůsobivým chováním. Spořádaný uhlazený úředník s traumátkem. Vše zamíchat, protřepat. A pozor, je to jen (bez příloh) sh-ai - a vystupuje tu nejvíc bara postava, na kterou jsem kdy v rámci žánru narazila.
2) videoklip
Když už jsem u těch svých milovaných oldfashioned věcí z doby 80. a 90. let - Troublemaker Odignorujte to, o jakého interpreta jde (a že je to opening k Sakuraiovu novému dorama atd.) - podle mě se jim jednoduše povedla příjemá chytlavá melodie stylizovaná hudebně i vizuálně záměrně do daného období. A pokud vydržíte do refrénu, myslím, že si budete společně se mnou zítra zpívat "Sweet Sweet... Do it Do it", protože to je prostě....sweet XD
3) fotky
Něco na okraj (a na podívání pro všechny bez ohledu na vědomí, o koho jde): taky jste měly dojem, že Ikuta Toma je ten příjemný boy-next-door typ s neodolatelným klučičím úsměvem a i v rámci všech pitomých show relativně plachým vystupováním a že Nakatsua z Hana Kimi prostě nemohl nikdo zahrát líp? Po Maou jsem si říkala, že nám nějak začíná působit dospěle... ale tohle je absolutní změna image.