Jak jsem se chtěla stát hipsterkou
Včera jsem se - v zoufalství nad tím, že jsem nad rozepsanou povídkou jaksi zaseknutá - vypravila do hipsterské kavárny s tím, že se tam přidám k davu mladých a nadějných umělců tvořících přelomová díla na stříbrných noteboocích. Tiše jsem doufala, že se mi podaří nějak zamaskovat, že tvořím jen druhořadou fantasy a obecně jsem nenadějná. Nicméně nebylo mi přáno! Jakkoli při předchozí kontrole byla kavárna poloprázdná a obsahovala pouze tři mladé nadějné spisovatele, když jsem o půl hodiny později dorazila já, zbyla jen jedna umělkyně a zbytek stolků byl obsazen lidmi! Zlomena a poražena jsem se tedy malomyslně odebrala domů
Zdá se, že na to, abych se stala mladou nadějnou hipsterskou spisovatelkou nestačí ani moje extrémně pochybná pracovní doba. Nevíte někdo, čím se tito jedinci živý? Za co si kupují speciálně upravená kola a recyklované designové oblečky? Kde vůbec berou na to kafe?
Nicméně konec dobrý, všechno dobré. Povídku jsme nakonec více méně dopsala (ještě v noci jsem přišla na jednu botu, co jsem tam nechala). Sice mám dojem, že stojí za starou bačkoru, ale to ukáže až čas. Hlavně, že jsem ji mohla škrtnout z linky!