Nosferatu
Nosferatu je stary film založený na příběhu Brama Stokera o Draculovi.
Nosferatu znamená v překladu přenašeč moru, což nejlépe vystihuje
charakter této neživé bytosti i strach, který zosobňoval.
Bytost upíra, který v nocích pije živým bytostím krev a ponechává po sobě dvě malé ranky na krku.
Příběh začíná kdesi na vesniče, kde dívka Ellen šije a do místnosti příjde její milý Thomas Hutter s kyticí květin. Když jí je po objímání podává, tak se smutně ptá proč zničil ty nádherné květiny (že je natrhal).
Pak se jde hutter opět projít městem. Cestou ho zastaví profesor se slovy "Né tak kvatně mladíku, nikdo neuteče svému osudu".
V Jiném domě studuje starý pán listiny s rumunskými klikyháky a vesele se usmívá.
Když Hutter přijde za ním, stařík mu praví o lisitně, že jeden hrabě chce koupit "pěkný" starý dům, co je naproti domu Thomase
a že tedy mladík bude vydán na cestu až do vzdálených končin, dojednat obchod s hrabětem... Do země fantomů.
Naposledy se loučí se svou milou, která však tuší něco strašného a nechce ho pustit na tu dlouhou cestu, do země duchů a loupežníků.
Nakonec jí uchlácholí, aby byla v klidu a odjíždí, i když se to Ellen vůbec nechce líbit.
Odjíždí na koni, až do malé rumunské vesnice, kde si jde odpočinout v místním hostinci.
Místní domorodci ho srdečně uvítají a nabídnou mu stůj a pití. Jen co se ale zmíní, že musí spěchat do zámku Orlok,
všichni v hostinci strnou hrůzou a vyjukaně hledí na cizince.
Hostinský se mu to snaží vymluvit, že teď nesmí nikam odcházet, že temné síly jsou nejsilnější po setmění.
On se tomu ale směje.
Potom je záběr na (nejpíš) hyenu, která jde po pěšině a čumchá kolem, čímž vyplaší koně a rozutečou se pryč.
Hostinská ustele Hutterovi postel, na kterou si sedne a začne číst knížku o vampírech, která tam byla na stolku.
V ní se dozvídá pár věci o vampírech a Nosferatu, který přináší Černou smrt a je živen prokletou zemí.
Hutter se probudí do sluného rána a když vykoukne z okna, jsou vidět koně, jak se opět vracejí domů.
V knize se dočte poznámku, že muži nerozpoznají nebezpečí, které zvířata dovedou včas ucítít.
Hutter se toumu opět vysměje, opláchne se a vyráží na cestu najatou drožkou.
"Pospěš si, slunce zapadá" zvolá Hutter.
U malého můstku drožka zastaví a že prý nehodlá jet dál a ni o kousek, že zde začíná hranice země fantomů.
On si tedy vezme svá zavazadla jde pěšky. Zde most symbolizuje hranici světů, která rozděluje svět na ten pro člověka normální a na ten,
kde se zjevujít duchové a temné síly.
z druhé strany světa přijíždí jiná drožka, temná, ozdobená černýmy látkami, včetně koňů kterým jsou vidět skrz látky akorát jen nozdry a kopyta,
aby vypadala co nejtemněji a mysticky. Kočí je rovnež zahalený a naznačuje Hutterovi aby si nasedl.
Následná scéna jak kočár jede krajinou je vytvořena v negativu a společně s hudbou vytváří krásný dojem temné mystiky,
což v tehdejší době bylo dosti působivé.
Dojede až k zámku, do kterého jakmile vstoupí, masivní dveře se za ním sami od sebe zavřou.
Což je jasné vyjádření, že odsud již není úniku.
Zde se poprvé setkává s Hrabětem (pokud nebudem počítat zahalenou postavu, která vodila drožku)
Ve velké jídelně Hutter jí a Hrabě čte listiny, začne si nožem okrajoat chleba a při pohledu hraběte a při zvuku hodin vymodelovaných jako malá kostra, bijící půlnoc, se omylem řízne nožem o palec. Hrabě na chvíli začnë být nepříčetný a se slovy "krev, drahocenná krev!" mu začne palec cumlat.
Mladík je z toho celý vyděšený a před hrabětem couvá ke zdi.
Na to se hrabě opět uklidní, pronese, že si jde do večera lehnout a před Hutterem se ukloní. Hutter usne na křesle.
Když se opět probere a protáhne se, na stole je opět velká hostina pro jednoho.
Potom se prochází po hradě u jedné římsky s vyhlídkou do krajiny píše dopis pro Ellen, aby se nermourtila proto, že je tak daleko, jak velké komáry tu mají, že ho dva kousny na krku těsně u sebe, že jeho sny jsou těžké na tomto pustém zámku, ale aby se nebála, že je v pořádku.
Dopis pak poslá poslovi na koni. Kde se tam vzal to nikdo neví a film nevysvětluje.
S přicházejícím časem stínů, zapisuje s harbětem obchod, přičemž mu z kapsy vypadne obrázek její dívky, na ten se ahrabě koukne a pochválí jejíc krásný krk. Hutter si obrázek hned schová do kapsy a za baluje obchodní spisy.
Připravuje se na cestu domů a při balení se opěr podívá do knížky o vampírech, kde se dozvídá o elixíru života upírů o lidské krvi, což ho opět vyděsilo. Zmateně se rozhlíží po místnosti a pak usedne na postl. Dveře se pak sami otevřou a hutter vyděšením výrazně dýchá. do dveří vstupuje Hrabě ajko Nosferatu s dlouhýma ušima a dlouhými pařátovými prsty ovblečen v černém oděvu. Celý charakter je spracován, tak, aby vzbudil co nejlepší dojem strašné, nadpřirozené bytosti.
V tomto momentě je záběr na spící ellen, která v polospánku vyskočí z postele a naáměsíčně se prochází po bálkóně. Lidé z domu jí opět uloží do postele.
Hrabě se mezitím pomalu přibližuje k Hutterovi, který hrůzou omdlel a nad jeho hlavou se pmalu zvedá stín Nosferata se zdiženýma pařátama, které se připravujou na svou obět.
Ellen opět vstává z postele s předpaženýma rukama a volá "Thomas! Thomas! Vyslyš mě!"
Přičemž se Nosferatu zastaví, jak kdybí jí slyšel se otočí za sebe, a potom opět odachází z místnosti. Dveře se za ním zavřou a Ellen opět usne klidným spánkem, pře jejími ošetřovateli, který usoudí, že to bude z chudokrevnosti.
Další den se thomas probere s oddychem, že mu nic není, beží dolů do zakázaného sklepa, kde najde rakev s hrabětem s špičatými řezáky uvnitř.
V noci pak nenápadně pozoruje, jak hrabě jako blesk naskládá bedny na povoz a odjíždí. Hutter v tu hvíly udělá z prostěradel lano a sešplhává ze zámku, tam však po nárazu na zem opět spadne do mdlob.
Mezitím se hrabě s nákladem beden dostane na loď.
Hutter je v příbytku rumunského lékaře, kde se zas probere. "Rakve...rakve plné zeminy!" řekne a opět usne. :)
Další záběr je na přístav, kde kdontrolují náklad. otevřou jednu rakev a vysypu zeminu, zekteré se vynoří shluk krys, jedna z nich kousne námořníka do nohy a ten je začne ze vsteku mlátit pádlem. Tímto je Nosferautu na cestě a s ním katastrofa přicházejíci do Wisborgu.
"V tu samou chvíly Profesor Bulwer dává lekci studentům o přírodě její zvláštní korespondenci do lidského života."
Přednáší studem tům o existenci masožravých rostlin.
V následujích snímcích je, jak masožravka chytá do pasti mouchu a jak to studenti s profesoem pozorují. Profesor to potom zpodobňuje, že to je upír rostliného království.
Nosferatův posluha zavřený v blázinci, chytá mouchy a jí je.
Studenti si prohlížejí nezmara (polyp s chapadly), jak chytá svou kořist.
"Průhledný, téměř bez podstaty. Nic víc než Fantom..." Podotkne Profesor.
Poskok pak ukáže na pavouky se s pavučou v rohu místnosti, jak chytla svou mouchu do pasti.
Ellen se mezitím smutně díva na moře, oblečená v černém sedící na lavičce na pláži. tam jí přinesou dopis od Huttera, v nemž je, že se Hutter okamžitě vrací domů.
Ten je již na cestě a pokouší se být doma dřív, než Hrabě Nosferatu.
Záběry:
Loď plující mořem.
Poskok sebere noviny trčíci z kalhot uklízeče.
"Nový mor hatí věda"
Hutter jezdící na koni.
Opět na loď. Námořník jde vzkázat kapitnovi, že jeden z námořníků onmemoněl v podpalubí a že blouzní v horečkách.
Kapitán se dje na něj podívat. Mávne nad ním rukou a dají mu napít a přikrejou ho. nemocný diví vedle rakví jako ducha pruhledného Nosferatu.
Nemoc se potom zrošíří po celé lodi jako epidemie a mrtvý sou házeny do moře
dokud nezbyde jenom kapitán. Ten se naposledy přiváže lanem ke kormidlu a už jemom pozoruje Nosferatu, procházejícího se po lodi zančící tím, že převzal vládu nad celou lodí se svými krysami.loď má teď nového kapitána.
Loď zkázy takto dopluje do přístavu.
Zavírají se všechna okna v domě.