Trable V
Další kapča. Se souhlasem Yanny. Ste rádi? Ste rádi! *máchá rukou v ve všeobecně známém stylu 'já jsem Jedi'*
Kradu, co můžu... to jen tak, kdyby se vám nějaké věty zdály povědomé...
Na třetím měsíci planety Vassek se válela mlha. Od povrchu až po vrcholky těch zatracených náhorních plošin. Mlha tak hustá, že by se dala krájet. Nebo rozvířit motory El-Hréranu a jednoho raketoplánu třídy Eta, což se právě dělo a zdálo se, že se to ani mlze, ani těm věcem, které skrývá, vůbec nelíbí.
„Proč vlastně neletíme Nameless? Tou tvojí úžasnou lodí, co umí všechno a ještě něco navíc,“ zeptal se Obi-Wan.
„Protože,“ odpověděla Gwen a provedla ještě jednu otočku, aby tu mlhu opravdu rozehnala a viděla, kam vlastně přistává.
„Protože?“ zeptal se Anakin, který byl nervózní, protože ho Gwen a Mimas předběhli a on nemohl řídit.
„Potřebuje údržbu.“
„Zase? Jakou?“
„Vyčistit přední filtry u zadních trysek. A zadní filtry u předních trysek. A vyluxovat koberec v mojí kajutě,“ řekla Gwen a konečně přistála.
Zanedlouho stáli všichni před hlavním vchodem do Grievousova doupěte.
Mimas zamračeně sledoval kamery, na které, jak tvrdil droid, který je zapojoval generálovi Grievousovi, nepřijde ani Jedi, Cody a Rex tlumeně debatovali s Anakinem a Obi-Wanem a Yanna zamyšleně hleděla vzhůru. Tess taky hleděla vzhůru a přemýšlela, jakou cestou by se nahoru dostala a jak dlouho by jí trvalo, než by tam vylezla.
Kluci s Gwen sledovali okolí a Trins se vrtal v panelu vedle vchodu.
„Nech to,“ zarazil ho za nějakou dobu Obi-Wan.
„Proč? Už to skoro mám.“
Anakin zamával lightsaberem.
„Tímhle to půjde rychleji.“
„Nepůjde,“ řekl seržant a propojil poslední dva dráty.
Ve dveřích cvaklo a pak se obě křídla neochotně otevřela.
„Jdeme dovnitř?“ rozhlédla se Tess po ostatních, „tady je hnusně vlhko a já normálně cítím, jak mi to nedělá dobře na klouby.“
Obi-Wan kývl.
Jediové si připravili lightsabery, kloni střelné zbraně různého druhu, zbývající civilista ošklivě vypadající blaster a pak všichni svorně vkročili do hnusného příbytku hnusného generála.
V temné chodbě, spoře osvětlené třemi čtyřicetiwattovými žárovkami, se plížila skupina kladných hrdinů, i když Tess by proti takovému titulu určitě protestovala. Chodby vypadaly všechny stejně, odbočky náhodně mizely a zase se objevovaly a to se ani nebudeme zmiňovat o dírách v zemi, vedoucích do plazmového pekla, ve stropě, ze kterých kapalo plazmové peklo a ve stěnách, ze kterých vybíhalo ne sice plazmové peklo, ale cosi vzteklého, hladového a dost silného na to, aby to na chvíli zaměstnalo pozornost a lightsabery.
Anakin, Obi-Wan, Rex a Cody se oddělili poměrně brzy. Na jedné křižovatce potkali generála a teď se s ním honili po celém tomhle bludišti. Takže na Yannu, Gwen, Tess a kluky zbylo najít kapitána Tarkina a pak nějak donutit ty čtyři, aby si přestali hrát s Grievousem a jeli domů.
„Nerada to říkám, ale mám takový dojem, že jsme se ztratili,“ řekla Gwen, když zahnuli za další roh a znovu se před nimi otevřela dlouhá, stále stejná chodba.
„Já teda ne,“ zamítla to Tess, „vím přesně, kam jdu,“ prohlásila a vstoupila do nejbližších dveří.
Které vskutku nevedly do chodby. Spíše do většího prostoru. Podobnému aréně. A plnému příšer a droidů.
„Jéje,“ zamumlala Tess.
„Tess, ty už první nepůjdeš,“ řekla Yanna.
Ozvalo se trojité KLAP-KHHHZT!, světlo přestalo být nudně bílé a začalo být fialové, zelené a žluté a blasterové výstřely získaly bzučivý lightsaberový podkres.
Když je všechny zabili a droidy rozebrali na součástky tak, že už by je nedal dohromady ani Anakin, pokračovali dál. Jak pronikali hlouběji do výsostných podlaží generála Grievouse, zvyšoval se počet pastí i stráží a to i ono dostávalo stále obskurnější a divnější ráz.
„Co to zase je?“ nevěřil svým očím Sev.
„Přízraky?“ navrhl Tyros a pokusil se je vyplašit mácháním rukama.
Nefungovalo to. Nefungoval ani lightsaber, ani několik dalších zbraní a když se je Tess pokusila přišpendlit na stěnu vrhacím nožem, moc dlouho tam nevydržely. Nakonec je Yanna pomocí Síly zmuchlala do kuličky a zarvala do země.
Po několika dalších podobných překvapeních konečně dorazili ke kapitánovi. Kluci dramaticky rozrazili dveře, které podle všeho měly vést do nějakých katakomb nebo tak a mírně je zarazilo, že katakomby jsou plně osvětlené, prostorné a až sterilně čisté. Proč vlastně zjistili vzápětí. Uprostřed na lůžku ležel přikurtovaný kapitán Tarkin, retardovaně se hihňal a okolo stáli tři droidi a něco mu prováděli. Naštěstí nebylo vidět co.
Další droidi, méně lékařští, ale více bojoví, se automaticky zaktivovali, takže všichni měli za chvíli tolik práce, že nějaký Tarkin musel ještě počkat.
„Tak to bychom měli,“ řekla Tess do nastalého ticha a opatrně překračovala zkratované kusy droidů.
Sev a Trins odvazovali Tarkina a Tyros prováděl rychlé zdravotnické vyšetření.
„Vy jste andělé?“ zeptal se Tarkin přiblble a vzápětí spadl z lůžka.
„Jo,“ suše prohlásil Sev a s Mimasem ho zvedli do jakéhosi stoje.
„A kde máte kouzelné hůlky? A jednorožce? Mám chuť na malinový koktejl a čtyři deci prachu,“ pokračoval Tarkin a pak sebou švihnul znova.
„Co mu je, Tyrosi?“
„Obávám se, že mu trochu vymyli mozek.“
„Trochu?“
Scorch pohlédl na Tarkina, který ležel na břiše a soustředěně psal kusem droida na podlahu. Kapitán zvedl po chvíli hlavu a prohlásil:
„Zdar Helforde!“
„No nazdar.“
„Ehm... a Tyrosi... dá se to spravit, že ano?“
„Já... tak nějak nevím, generále,“ řekl Tyros upřímně.
Scorch a Trins vzali Tarkina mezi sebe, i když kapitán vykřikoval něco o obláčcích a čtyřech světlech a skupinka se obrátila k východu. Ve kterém stál generál Grievous. A nějací droidi navíc.
Kradu, co můžu... to jen tak, kdyby se vám nějaké věty zdály povědomé...
Na třetím měsíci planety Vassek se válela mlha. Od povrchu až po vrcholky těch zatracených náhorních plošin. Mlha tak hustá, že by se dala krájet. Nebo rozvířit motory El-Hréranu a jednoho raketoplánu třídy Eta, což se právě dělo a zdálo se, že se to ani mlze, ani těm věcem, které skrývá, vůbec nelíbí.
„Proč vlastně neletíme Nameless? Tou tvojí úžasnou lodí, co umí všechno a ještě něco navíc,“ zeptal se Obi-Wan.
„Protože,“ odpověděla Gwen a provedla ještě jednu otočku, aby tu mlhu opravdu rozehnala a viděla, kam vlastně přistává.
„Protože?“ zeptal se Anakin, který byl nervózní, protože ho Gwen a Mimas předběhli a on nemohl řídit.
„Potřebuje údržbu.“
„Zase? Jakou?“
„Vyčistit přední filtry u zadních trysek. A zadní filtry u předních trysek. A vyluxovat koberec v mojí kajutě,“ řekla Gwen a konečně přistála.
Zanedlouho stáli všichni před hlavním vchodem do Grievousova doupěte.
Mimas zamračeně sledoval kamery, na které, jak tvrdil droid, který je zapojoval generálovi Grievousovi, nepřijde ani Jedi, Cody a Rex tlumeně debatovali s Anakinem a Obi-Wanem a Yanna zamyšleně hleděla vzhůru. Tess taky hleděla vzhůru a přemýšlela, jakou cestou by se nahoru dostala a jak dlouho by jí trvalo, než by tam vylezla.
Kluci s Gwen sledovali okolí a Trins se vrtal v panelu vedle vchodu.
„Nech to,“ zarazil ho za nějakou dobu Obi-Wan.
„Proč? Už to skoro mám.“
Anakin zamával lightsaberem.
„Tímhle to půjde rychleji.“
„Nepůjde,“ řekl seržant a propojil poslední dva dráty.
Ve dveřích cvaklo a pak se obě křídla neochotně otevřela.
„Jdeme dovnitř?“ rozhlédla se Tess po ostatních, „tady je hnusně vlhko a já normálně cítím, jak mi to nedělá dobře na klouby.“
Obi-Wan kývl.
Jediové si připravili lightsabery, kloni střelné zbraně různého druhu, zbývající civilista ošklivě vypadající blaster a pak všichni svorně vkročili do hnusného příbytku hnusného generála.
V temné chodbě, spoře osvětlené třemi čtyřicetiwattovými žárovkami, se plížila skupina kladných hrdinů, i když Tess by proti takovému titulu určitě protestovala. Chodby vypadaly všechny stejně, odbočky náhodně mizely a zase se objevovaly a to se ani nebudeme zmiňovat o dírách v zemi, vedoucích do plazmového pekla, ve stropě, ze kterých kapalo plazmové peklo a ve stěnách, ze kterých vybíhalo ne sice plazmové peklo, ale cosi vzteklého, hladového a dost silného na to, aby to na chvíli zaměstnalo pozornost a lightsabery.
Anakin, Obi-Wan, Rex a Cody se oddělili poměrně brzy. Na jedné křižovatce potkali generála a teď se s ním honili po celém tomhle bludišti. Takže na Yannu, Gwen, Tess a kluky zbylo najít kapitána Tarkina a pak nějak donutit ty čtyři, aby si přestali hrát s Grievousem a jeli domů.
„Nerada to říkám, ale mám takový dojem, že jsme se ztratili,“ řekla Gwen, když zahnuli za další roh a znovu se před nimi otevřela dlouhá, stále stejná chodba.
„Já teda ne,“ zamítla to Tess, „vím přesně, kam jdu,“ prohlásila a vstoupila do nejbližších dveří.
Které vskutku nevedly do chodby. Spíše do většího prostoru. Podobnému aréně. A plnému příšer a droidů.
„Jéje,“ zamumlala Tess.
„Tess, ty už první nepůjdeš,“ řekla Yanna.
Ozvalo se trojité KLAP-KHHHZT!, světlo přestalo být nudně bílé a začalo být fialové, zelené a žluté a blasterové výstřely získaly bzučivý lightsaberový podkres.
Když je všechny zabili a droidy rozebrali na součástky tak, že už by je nedal dohromady ani Anakin, pokračovali dál. Jak pronikali hlouběji do výsostných podlaží generála Grievouse, zvyšoval se počet pastí i stráží a to i ono dostávalo stále obskurnější a divnější ráz.
„Co to zase je?“ nevěřil svým očím Sev.
„Přízraky?“ navrhl Tyros a pokusil se je vyplašit mácháním rukama.
Nefungovalo to. Nefungoval ani lightsaber, ani několik dalších zbraní a když se je Tess pokusila přišpendlit na stěnu vrhacím nožem, moc dlouho tam nevydržely. Nakonec je Yanna pomocí Síly zmuchlala do kuličky a zarvala do země.
Po několika dalších podobných překvapeních konečně dorazili ke kapitánovi. Kluci dramaticky rozrazili dveře, které podle všeho měly vést do nějakých katakomb nebo tak a mírně je zarazilo, že katakomby jsou plně osvětlené, prostorné a až sterilně čisté. Proč vlastně zjistili vzápětí. Uprostřed na lůžku ležel přikurtovaný kapitán Tarkin, retardovaně se hihňal a okolo stáli tři droidi a něco mu prováděli. Naštěstí nebylo vidět co.
Další droidi, méně lékařští, ale více bojoví, se automaticky zaktivovali, takže všichni měli za chvíli tolik práce, že nějaký Tarkin musel ještě počkat.
„Tak to bychom měli,“ řekla Tess do nastalého ticha a opatrně překračovala zkratované kusy droidů.
Sev a Trins odvazovali Tarkina a Tyros prováděl rychlé zdravotnické vyšetření.
„Vy jste andělé?“ zeptal se Tarkin přiblble a vzápětí spadl z lůžka.
„Jo,“ suše prohlásil Sev a s Mimasem ho zvedli do jakéhosi stoje.
„A kde máte kouzelné hůlky? A jednorožce? Mám chuť na malinový koktejl a čtyři deci prachu,“ pokračoval Tarkin a pak sebou švihnul znova.
„Co mu je, Tyrosi?“
„Obávám se, že mu trochu vymyli mozek.“
„Trochu?“
Scorch pohlédl na Tarkina, který ležel na břiše a soustředěně psal kusem droida na podlahu. Kapitán zvedl po chvíli hlavu a prohlásil:
„Zdar Helforde!“
„No nazdar.“
„Ehm... a Tyrosi... dá se to spravit, že ano?“
„Já... tak nějak nevím, generále,“ řekl Tyros upřímně.
Scorch a Trins vzali Tarkina mezi sebe, i když kapitán vykřikoval něco o obláčcích a čtyřech světlech a skupinka se obrátila k východu. Ve kterém stál generál Grievous. A nějací droidi navíc.