Milý Ježíčku
V úterý jsem prožila zážitek téměř transcendentální. Konečně jsem viděla úžasné a skvělé Botky doktorovky!
A taky jsem se od Julie dozvěděla, že to má s náma těžký. A ona byla naoplátku ujištěna, že mi to máme těžký s ní.
Tak jsem jí vyhrožovala, že vyrobím anketku, kde si členové klubu budou moci vybrat, co má dopsat nejdřív. Ovšem vzhledem k tomu, že jsem líná zjišťovat jak na to, tak anketka nebude. Ono stejně ani celý klub neovlivní, kam inspirace uhodí příště. (Já vím, výmluvy, výmluvy, výmluvy... To mi jde.)
Místo toho jsem se rozhodla napsat takový malý seznam (když si chcete něco ujasnit, tak není nad seznamy), aneb: Co bych si přála, aby Julie dopsala.
Tak za prvé: Druhou a třetí část Před budoucností. Hlavně proto, že to má mít jen ty tři části, tak by to nemuselo trvat tak dlouho. To by to Julinka mohla stihnout ještě letos, teoreticky. (A navíc se na to opravdu strašně moc těším)
A za druhé: Další kapitolu Znamení šneka, pracovní název Svitek, ale to už Julie slibuje taky hrozně dlouho, po předchozích zkušenostech předpokládám, že bych ji mohla dostat k narozeninám. Ale budiž, jen doufám, že to Julii nepřestane bavit a že nás čekají ještě dlouhá a dlouhá léta radostného očekávání nových kapitol. (poznámka: začít dodržovat zdravou životosprávu)
A do třetice (a tím bych měla končit, protože trojka je silné číslo): Tak teď nevím, co vybrat.
Mohla bych zmínit to drabble, co mám slíbené už (teď jsem si to našla a jsem úplně šokovaná!) od loňského února. Měla to být Dospělost a v Budči. A když jsem o tom slyšela naposled, bylo to skoro hotové a mělo to sedm stran.
Nebo by Julinka mohla napsat konec Osiky. (A já ten konec znááám, záviďte!) Což je teda nepravděpodobný, ale stát se může všelicos.
A taky je tu Kotlík, do kterého slibovala přispět (ale zbaběle se o pokračování pořád ještě oficiálně nepřihlásila, takže kdyby jí chtěl nějaký fanoušek udělat radost, tak to vezme za ni :o).
A to už vůbec nemluvím o Purifikantech. A o Torchwoodu. A vůbec.
A kdybych ještě chvíli přemýšlela, napadlo by mě jich nejspíš tolik, až by z toho na mě padla deprese. Tolik potenciálně výborných příběhů a já nemám co číst!
A taky jsem se od Julie dozvěděla, že to má s náma těžký. A ona byla naoplátku ujištěna, že mi to máme těžký s ní.
Tak jsem jí vyhrožovala, že vyrobím anketku, kde si členové klubu budou moci vybrat, co má dopsat nejdřív. Ovšem vzhledem k tomu, že jsem líná zjišťovat jak na to, tak anketka nebude. Ono stejně ani celý klub neovlivní, kam inspirace uhodí příště. (Já vím, výmluvy, výmluvy, výmluvy... To mi jde.)
Místo toho jsem se rozhodla napsat takový malý seznam (když si chcete něco ujasnit, tak není nad seznamy), aneb: Co bych si přála, aby Julie dopsala.
Tak za prvé: Druhou a třetí část Před budoucností. Hlavně proto, že to má mít jen ty tři části, tak by to nemuselo trvat tak dlouho. To by to Julinka mohla stihnout ještě letos, teoreticky. (A navíc se na to opravdu strašně moc těším)
A za druhé: Další kapitolu Znamení šneka, pracovní název Svitek, ale to už Julie slibuje taky hrozně dlouho, po předchozích zkušenostech předpokládám, že bych ji mohla dostat k narozeninám. Ale budiž, jen doufám, že to Julii nepřestane bavit a že nás čekají ještě dlouhá a dlouhá léta radostného očekávání nových kapitol. (poznámka: začít dodržovat zdravou životosprávu)
A do třetice (a tím bych měla končit, protože trojka je silné číslo): Tak teď nevím, co vybrat.
Mohla bych zmínit to drabble, co mám slíbené už (teď jsem si to našla a jsem úplně šokovaná!) od loňského února. Měla to být Dospělost a v Budči. A když jsem o tom slyšela naposled, bylo to skoro hotové a mělo to sedm stran.
Nebo by Julinka mohla napsat konec Osiky. (A já ten konec znááám, záviďte!) Což je teda nepravděpodobný, ale stát se může všelicos.
A taky je tu Kotlík, do kterého slibovala přispět (ale zbaběle se o pokračování pořád ještě oficiálně nepřihlásila, takže kdyby jí chtěl nějaký fanoušek udělat radost, tak to vezme za ni :o).
A to už vůbec nemluvím o Purifikantech. A o Torchwoodu. A vůbec.
A kdybych ještě chvíli přemýšlela, napadlo by mě jich nejspíš tolik, až by z toho na mě padla deprese. Tolik potenciálně výborných příběhů a já nemám co číst!