Naše rodinné choroby, anabáze s poníky a jiné pověsti
Dnešní den byl plný velkých událostí. To vlastně i ten včerejší, ale to se jenom všechno chystalo na dnešek, kdy to všechno propuklo. No prostě takový normální den.
Včera:
- nám doktorka řekla, že plicní rentgen naší malé je v pořádku, a máme ráno přijít na odběry, kvůli tomu setrvalému kašli. Vysvětlila jsem jí, co se stane, a abych zastavila rodící se hysterický záchvat, slíbila jsem jí nákup nových poníků - rozumějte plastových figurek z My Little Pony, kterých už máme půl kufříku, ale stále ne všechny ty hlavní, a navíc se záhadně ztratila princezna Celestia. :-)
- neurčitá bolest v mém zubu zesílila a já pochopila, že se mi vrátil zánět.
- dvě, slovy dvě sousedky mě na pískovišti poprosily o chlebový kvásek.
- ryngle přivezené od babičky začaly jevit známky opotřebovanosti, a tak jsem vybrala ty měkké, vykrájela a odčervila a nechala přejít varem, že se to pak nějak dodělá. A byly dvě ráno a šla jsem spát, za nezbytné pomoci dvou oranžových pilulek (Apo-Ibuprofen).
Dneska:
- moje tvář zdvojnásobila objem. Dózu s oranžovými pilulkami jsem si přibalila do kabelky a stala se mou nejlepší přítelkyní.
- v půl sedmé jsme vyexpedovali děti do auta, mě s Julinkou manžel vyložil u polikliniky a Vojtu odvezl k babičce.
- s Julií jsme absolvovaly obávaný odběr jedné minizkumavky. Až na hysterické cukání a ujišťování, "jak děsně to bolí", to zvládla, hurá.
- s taškou plnou pastelek, poníků (těch starých) a obrázkových knížek jsme vyseděly frontu na ranní pohotovosti u mého zubaře. Doufala jsem, že se před dítětem moc neztrapním, a podařilo se - naštěstí je řezání dásně poměrně rychlá záležitost a je to umrtvené. Dostala jsem od Julinky pusu za statečnost a od doktora upozornění, že ledovat a zítra v půl osmé výměna drénu. A že když se to zhorší, dostanu antibiotika. Zhorší? To jde?
- Cestou za poníky jsem si vyzvedla nový živnostenský list. Jsem živnostníkem! A sakra, teď to budu muset různě nahlásit, snad na nic nezapomenu. Moje tvář už je trojnásobná.
- A pak jsme navštívily 3 hračkářství v OC Futurum. V jednom poníci došli. Ve dvou jsme sprostě vysypaly krabici s blindbagy a přebíraly podle výrobních čísel, co jsem měla v taháku. Výsledek: 1 ks princezna Celestia.
- Den byl ještě v plenkách (9.30), takže jsme autobusem přejely do OC Nisa a prošly další 3 hračkářství. V jednom poníky neměli. Ve dvou jsme uspěly - po obligátním vysypání krabice a sházení pytlíčků z věšáku je výsledek 1 ks Fluttershy, 1 ks Cheerilee.
- k svačině jsme si daly sushi. Vlastně jsem už na ně skoro neměla, protože peníze se mi pošlou až zítra, a s rozřezanou pusou není žvýkání žádná slast, ale bylo boží!
- domů jsme se od autobusu dotáhly tak tak a z posledních sil jsem sousedce doručila ten zatracenej kvásek. Šly jsme obě spát, v půl jedné. Nestihla jsem si ani ledovat tvář, ale oranžové pilulky mi rozjasnily svět a kocour mi zahříval nohy.
- vstávala jsem v 15.30, jak příjemné, až na tu bolavou tvář. Našla jsem v mražáku chladící desku, zcela skvělé. Julinka si sedla do koutku s poníky a výborně se bavila. Dorazil Pavel, Vojtu babi s dědou dovezli až v pět a ještě do šesti si s dětmi hráli. Oranžové pilulky jsou zázrak.
- Uvařila jsem prima rynglová povidla. Namazala jsem chleby k večeři. Vykoupala děti. Udělala jsem těsto na chleba, které teď vesele kyne, zatímco sedím u korektur. Mám pocit, že bych potřebovala další oranžové pilulky, ale zatím statečně trpím, abych si je mohla dát před spaním.
- Ve skutečnosti bych si radši dala pořádného panáka, nebo radši tři, ale naštěstí doma nic nemáme, takže se neopiju, nebudu mít zítra kocovinu ani játra v háji,... škoda. Vyhlídka na výměnu drénu by mi možná nepřipadala tak pochmurná.
Ale jinak se mám vlastně skvěle.
(Opakuj třikrát s úsměvem: Mám se skvěle... Mám se skvěle...Mám se skvěle...)
Včera:
- nám doktorka řekla, že plicní rentgen naší malé je v pořádku, a máme ráno přijít na odběry, kvůli tomu setrvalému kašli. Vysvětlila jsem jí, co se stane, a abych zastavila rodící se hysterický záchvat, slíbila jsem jí nákup nových poníků - rozumějte plastových figurek z My Little Pony, kterých už máme půl kufříku, ale stále ne všechny ty hlavní, a navíc se záhadně ztratila princezna Celestia. :-)
- neurčitá bolest v mém zubu zesílila a já pochopila, že se mi vrátil zánět.
- dvě, slovy dvě sousedky mě na pískovišti poprosily o chlebový kvásek.
- ryngle přivezené od babičky začaly jevit známky opotřebovanosti, a tak jsem vybrala ty měkké, vykrájela a odčervila a nechala přejít varem, že se to pak nějak dodělá. A byly dvě ráno a šla jsem spát, za nezbytné pomoci dvou oranžových pilulek (Apo-Ibuprofen).
Dneska:
- moje tvář zdvojnásobila objem. Dózu s oranžovými pilulkami jsem si přibalila do kabelky a stala se mou nejlepší přítelkyní.
- v půl sedmé jsme vyexpedovali děti do auta, mě s Julinkou manžel vyložil u polikliniky a Vojtu odvezl k babičce.
- s Julií jsme absolvovaly obávaný odběr jedné minizkumavky. Až na hysterické cukání a ujišťování, "jak děsně to bolí", to zvládla, hurá.
- s taškou plnou pastelek, poníků (těch starých) a obrázkových knížek jsme vyseděly frontu na ranní pohotovosti u mého zubaře. Doufala jsem, že se před dítětem moc neztrapním, a podařilo se - naštěstí je řezání dásně poměrně rychlá záležitost a je to umrtvené. Dostala jsem od Julinky pusu za statečnost a od doktora upozornění, že ledovat a zítra v půl osmé výměna drénu. A že když se to zhorší, dostanu antibiotika. Zhorší? To jde?
- Cestou za poníky jsem si vyzvedla nový živnostenský list. Jsem živnostníkem! A sakra, teď to budu muset různě nahlásit, snad na nic nezapomenu. Moje tvář už je trojnásobná.
- A pak jsme navštívily 3 hračkářství v OC Futurum. V jednom poníci došli. Ve dvou jsme sprostě vysypaly krabici s blindbagy a přebíraly podle výrobních čísel, co jsem měla v taháku. Výsledek: 1 ks princezna Celestia.
- Den byl ještě v plenkách (9.30), takže jsme autobusem přejely do OC Nisa a prošly další 3 hračkářství. V jednom poníky neměli. Ve dvou jsme uspěly - po obligátním vysypání krabice a sházení pytlíčků z věšáku je výsledek 1 ks Fluttershy, 1 ks Cheerilee.
- k svačině jsme si daly sushi. Vlastně jsem už na ně skoro neměla, protože peníze se mi pošlou až zítra, a s rozřezanou pusou není žvýkání žádná slast, ale bylo boží!
- domů jsme se od autobusu dotáhly tak tak a z posledních sil jsem sousedce doručila ten zatracenej kvásek. Šly jsme obě spát, v půl jedné. Nestihla jsem si ani ledovat tvář, ale oranžové pilulky mi rozjasnily svět a kocour mi zahříval nohy.
- vstávala jsem v 15.30, jak příjemné, až na tu bolavou tvář. Našla jsem v mražáku chladící desku, zcela skvělé. Julinka si sedla do koutku s poníky a výborně se bavila. Dorazil Pavel, Vojtu babi s dědou dovezli až v pět a ještě do šesti si s dětmi hráli. Oranžové pilulky jsou zázrak.
- Uvařila jsem prima rynglová povidla. Namazala jsem chleby k večeři. Vykoupala děti. Udělala jsem těsto na chleba, které teď vesele kyne, zatímco sedím u korektur. Mám pocit, že bych potřebovala další oranžové pilulky, ale zatím statečně trpím, abych si je mohla dát před spaním.
- Ve skutečnosti bych si radši dala pořádného panáka, nebo radši tři, ale naštěstí doma nic nemáme, takže se neopiju, nebudu mít zítra kocovinu ani játra v háji,... škoda. Vyhlídka na výměnu drénu by mi možná nepřipadala tak pochmurná.
Ale jinak se mám vlastně skvěle.
(Opakuj třikrát s úsměvem: Mám se skvěle... Mám se skvěle...Mám se skvěle...)