Kitsunegari
Dlouho jsem tu nebyla a mám teď docela psycho. Zjistila jsem nemilou věc, a sice, že nemůžu nikde najít definici analýzy výrazových prostředků, a přitom mi ji nacpali jako metodu pro bakalářskou práci. Prima TV mi stáhla archiv reportáží, které jsem chtěla porovnávat s reportážemi ČT, a už mi ho odmítají posyktnout i pro akademické účely. 22. prosince jsem ještě z posledních sil dopisovala esej. Zkouškové snad dám, ačkoli zrovna začíná brigáda a musím do měsíce odevzdat 10 stran diplomky (uceleně). Do toho se snažíme oživit PFI v Česku a na Slovensku, takže drtivou většinu času trávím diskusemi s haldou lidí na Facebooku. Nemluvě o práci pro divinorum.cz...
A jako by to nebylo málo.... vrací se mi jedna nemoc, doktorka už dva týdny není, a tak se s tím peru za pomoci magie. Pět krát denně krátký rit s Isis, která slíbila pomoc, když to takhle vydržím minimálně tři týdny, ideálně tři měsíce. Což o to, pomáhá to, a asi je to dokonce lepší - akorát ty emocionální bloky, co se mi přitom rozpouštějí, to je teda maso. Nepřála bych vám teď být v mojí hlavě. Dostala jsem za úkol "projevovat pocity" a míň myslet, což je, správně chápete, něco, co fakt strašně nerada dělám. Úplně se mi otáčí denní a noční režim. Včerejší noc jsem celou probděla, usnula až po deváté a probrala se ve čtyři. Den před tím ve tři. Den před tím ve dvě. Den před tím v jednu. Tímto tempem tu středeční zkoušku ve 14:00 budu dělat "o půlnoci". Ale kousla jsem se a za pomoci Zhu chy, dýmky a chipsů jsem si ty poznámky úplně celé zopakovala a snad i naučila. *victory*
No a taky jsem se musela rozejít. Resp. "dát si pauzu". Protože na nic víc než na práci ani jeden z nás teď energii nemá.
Prostě celej semestr nic a teď se to sesypalo naráz... Nicméně nestěžuju si... jsem spokojená. Divný?
Takže na mě nebuďte hnusný jo...
A jako by to nebylo málo.... vrací se mi jedna nemoc, doktorka už dva týdny není, a tak se s tím peru za pomoci magie. Pět krát denně krátký rit s Isis, která slíbila pomoc, když to takhle vydržím minimálně tři týdny, ideálně tři měsíce. Což o to, pomáhá to, a asi je to dokonce lepší - akorát ty emocionální bloky, co se mi přitom rozpouštějí, to je teda maso. Nepřála bych vám teď být v mojí hlavě. Dostala jsem za úkol "projevovat pocity" a míň myslet, což je, správně chápete, něco, co fakt strašně nerada dělám. Úplně se mi otáčí denní a noční režim. Včerejší noc jsem celou probděla, usnula až po deváté a probrala se ve čtyři. Den před tím ve tři. Den před tím ve dvě. Den před tím v jednu. Tímto tempem tu středeční zkoušku ve 14:00 budu dělat "o půlnoci". Ale kousla jsem se a za pomoci Zhu chy, dýmky a chipsů jsem si ty poznámky úplně celé zopakovala a snad i naučila. *victory*
No a taky jsem se musela rozejít. Resp. "dát si pauzu". Protože na nic víc než na práci ani jeden z nás teď energii nemá.
Prostě celej semestr nic a teď se to sesypalo naráz... Nicméně nestěžuju si... jsem spokojená. Divný?
Takže na mě nebuďte hnusný jo...