Miscellaneous
Snažím se zařadit do života Masarykovy univerzity.
Mám čtyři přednášky týdně a jeden seminář, který dosud nezačal. Dvě za média, dvě za enviro.
Je samozřejmě dobře, že mám prezenční studium, ale začínám prohrávat bitvu s poraženeckými myšlenkami. Mediální přednášky se zatím ukazují být zklamáním. Žurnalistická historie a praxe je jedna z mála kapitol dějin, která se mi dá velice těžko znechutit, ale paní, která ji přednáší, to zatím zvládá na jedničku.
Sémiotika a komunikační studia jsou sice zajímavé na poslech, ale z přednášky si odneseme akorát pocity a dojmy, zápisky nebo nějaké přímočaré informace čekat nemůžeme. Nakonec to tedy stejně skončí u samostudia a knih a přednášek strávených ve jménu RSS čtečky a Facebooku.
Studentských spolků je tu nespočet, ale většina se prezentuje dost nešťastným stylem. "LEGENDARY PARTY" je všechno, co je zřejmě zajímá a co má zajímat nás.
Zorientovat se v systémů výuky je pro mě trochu složité. Jsem zvyklá plnit zadaný úkol, luštit ho z nic neříkajících osnov je něco nového. Jedna profesorka (zabíječka žurny) ho dokonce vysloveně schovávala v početných záložkách (úkol je zadaný od září do půlky listopadu, tedy zadání bylo schované v záložce pro týden uprostřed října).
Doporučených knih je spousta a něco se dá stáhnout, ale se zbytkem - co? Koupit? Půjčit? Budu je potřebovat dnes, zítra nebo na konci semestru? Asi to budu muset vzít stylem Hermiona, půjčit všechno, přečíst a udělat výpisky.
Všechno sečteno a podtrženo, ani nemám pocit, že začala škola. Dvakrát do týdne se jen objevím na fakultě, obdivuju se krásnému střešnímu dvorku na patře environmentalistiky a módním kreacím studentek, koupím si buď Příšeru z automatu nebo něco ze studentského Krmítka a přemýšlím, co proboha budu dělat zbytek týdne a zachvacují mě návaly paniky, protože to nevím. Včera večer to došlo tak daleko, že jsem umyla nádobí za celý byt, jen abych unikla jednotvárnosti. Samozřejmě je spousta věcí, které můžu dělat, ale jelikož jsem se ocitla ve smyčce (čím a kde začít?), žádná mě nenapadá.
Pomoc.
Mám čtyři přednášky týdně a jeden seminář, který dosud nezačal. Dvě za média, dvě za enviro.
Je samozřejmě dobře, že mám prezenční studium, ale začínám prohrávat bitvu s poraženeckými myšlenkami. Mediální přednášky se zatím ukazují být zklamáním. Žurnalistická historie a praxe je jedna z mála kapitol dějin, která se mi dá velice těžko znechutit, ale paní, která ji přednáší, to zatím zvládá na jedničku.
Sémiotika a komunikační studia jsou sice zajímavé na poslech, ale z přednášky si odneseme akorát pocity a dojmy, zápisky nebo nějaké přímočaré informace čekat nemůžeme. Nakonec to tedy stejně skončí u samostudia a knih a přednášek strávených ve jménu RSS čtečky a Facebooku.
Studentských spolků je tu nespočet, ale většina se prezentuje dost nešťastným stylem. "LEGENDARY PARTY" je všechno, co je zřejmě zajímá a co má zajímat nás.
Zorientovat se v systémů výuky je pro mě trochu složité. Jsem zvyklá plnit zadaný úkol, luštit ho z nic neříkajících osnov je něco nového. Jedna profesorka (zabíječka žurny) ho dokonce vysloveně schovávala v početných záložkách (úkol je zadaný od září do půlky listopadu, tedy zadání bylo schované v záložce pro týden uprostřed října).
Doporučených knih je spousta a něco se dá stáhnout, ale se zbytkem - co? Koupit? Půjčit? Budu je potřebovat dnes, zítra nebo na konci semestru? Asi to budu muset vzít stylem Hermiona, půjčit všechno, přečíst a udělat výpisky.
Všechno sečteno a podtrženo, ani nemám pocit, že začala škola. Dvakrát do týdne se jen objevím na fakultě, obdivuju se krásnému střešnímu dvorku na patře environmentalistiky a módním kreacím studentek, koupím si buď Příšeru z automatu nebo něco ze studentského Krmítka a přemýšlím, co proboha budu dělat zbytek týdne a zachvacují mě návaly paniky, protože to nevím. Včera večer to došlo tak daleko, že jsem umyla nádobí za celý byt, jen abych unikla jednotvárnosti. Samozřejmě je spousta věcí, které můžu dělat, ale jelikož jsem se ocitla ve smyčce (čím a kde začít?), žádná mě nenapadá.
Pomoc.