*doplň poetický nadpis podle svého vkusu*
Pokusím se to zapsat, než se nechám unést všem překrásnými entry, které se vynořily na mém Friendlistu. ^^
Včera večer jsem si jen tak na otočku zajela do Prahy na koncert pohanského folkaře Damh the Barda. Už jen to, že jsem tam mohla být a neřešit při tom všechny ty blbosti spojené s cestováním a přespáním, byl prakticky menší zázrak. Takže jsem Davea konečně viděla naživo a... jsem naprosto unešená! Jestli jsem si nemyslela, že jeho písničky můžou mít ještě větší kouzlo, než jak už je znám, tak jsem se samozřejmě pletla. Jak sám říká, tak je to o komunitě, a ta se sešla, a navíc jsem si připadala, jako by se celou dobu díval na mě a zpíval to celé pro mě. Takové to mělo kouzlo. Ale popsat vám můj zážitek je zkrátka nemožné. Musíte tam být a ochutnat si to sami - takže, možná příští rok opět v Praze. :-)
Dave mi úplně sedl do nálady. Protože poslední dobou se cítím po většinu času tak krásně uvolněně, že mě jen málo věcí doopravdy trápí, a jenom se vezu na vlně - a takové jsou jeho písničky. A jak se to tak v mém životě děje, občas se rozhlídnu kolem sebe a vidím, jak mají události, co spolu naoko nesouvisejí, úžasný smysl. A tak když jsem tam seděla a poslouchala tu úžasnou hudbu, nepřišlo ke mně žádné náhlé osvícení, protože už to malou chvilku vím. Můj život má kontinuitu, která skrývá smysl. Proto jsem se nedivila, že jsem se nestyděla zpívat a tančit před cizími lidmi, ani o pár hodin předtím, když jsem otevřela svou starou a nikdy nedočtenou knížku Ly de Angeles a tam na mě kouklo datum mého narození s tajnou zakódovanou zprávou, ani ještě dřív, v noci, kdy se mi zdál zase jeden z těch sytě barevných a napůl bdělých snů, kde jsem sama sobě řekla, že to dělám dobře. Jen to byla třešnička na dortu, který vypadá správně. Nedivila jsem se, že se stalo, co jsem věděla, že se stane. Smyslem toho všeho je, že já držím kormidlo a že je všechno zase jak má být. Občas na to jenom člověk musí zapomenout, aby si to potom už navždycky pamatoval.
A možná, možná, pokud budu mít ždibeček štěstí, tak se ledy zlomí a já zase budu moct psát.
Edit: tajné heslo! Ya Bao Pnerové = <3 !!!
Včera večer jsem si jen tak na otočku zajela do Prahy na koncert pohanského folkaře Damh the Barda. Už jen to, že jsem tam mohla být a neřešit při tom všechny ty blbosti spojené s cestováním a přespáním, byl prakticky menší zázrak. Takže jsem Davea konečně viděla naživo a... jsem naprosto unešená! Jestli jsem si nemyslela, že jeho písničky můžou mít ještě větší kouzlo, než jak už je znám, tak jsem se samozřejmě pletla. Jak sám říká, tak je to o komunitě, a ta se sešla, a navíc jsem si připadala, jako by se celou dobu díval na mě a zpíval to celé pro mě. Takové to mělo kouzlo. Ale popsat vám můj zážitek je zkrátka nemožné. Musíte tam být a ochutnat si to sami - takže, možná příští rok opět v Praze. :-)
Dave mi úplně sedl do nálady. Protože poslední dobou se cítím po většinu času tak krásně uvolněně, že mě jen málo věcí doopravdy trápí, a jenom se vezu na vlně - a takové jsou jeho písničky. A jak se to tak v mém životě děje, občas se rozhlídnu kolem sebe a vidím, jak mají události, co spolu naoko nesouvisejí, úžasný smysl. A tak když jsem tam seděla a poslouchala tu úžasnou hudbu, nepřišlo ke mně žádné náhlé osvícení, protože už to malou chvilku vím. Můj život má kontinuitu, která skrývá smysl. Proto jsem se nedivila, že jsem se nestyděla zpívat a tančit před cizími lidmi, ani o pár hodin předtím, když jsem otevřela svou starou a nikdy nedočtenou knížku Ly de Angeles a tam na mě kouklo datum mého narození s tajnou zakódovanou zprávou, ani ještě dřív, v noci, kdy se mi zdál zase jeden z těch sytě barevných a napůl bdělých snů, kde jsem sama sobě řekla, že to dělám dobře. Jen to byla třešnička na dortu, který vypadá správně. Nedivila jsem se, že se stalo, co jsem věděla, že se stane. Smyslem toho všeho je, že já držím kormidlo a že je všechno zase jak má být. Občas na to jenom člověk musí zapomenout, aby si to potom už navždycky pamatoval.
A možná, možná, pokud budu mít ždibeček štěstí, tak se ledy zlomí a já zase budu moct psát.
Edit: tajné heslo! Ya Bao Pnerové = <3 !!!