Tuč?
Už se zase dostávám ke svým obvyklým výkřikózním entries.
V úterý si ode mě konečně na studijním KTF vzali diplomku. Obrazovou přílohu jsem si z pondělka na úterý nechala svázat, přivlekla, odevzdala. Uf. Dělala jsem ji prakticky tři dny v kuse.
Na oslavu jsem se vydala po dárečkách, něco málo pořídila a zoufala si v obchodech s botama. Moje nekořený kozačky se totiž téměř ze dne na den začaly rozpadat. Tak jsem se zařekla, že chcu kožený boty. Ale v ani jednom ze šesti krámů nebylo něco, co by mělo pořádnou podrážku, vypadalo slušně a bylo kožený.
Na středu mi zbyl k prohlídnutí jenom Leiser. A, světe div se, na druhý pohled jsem našla bezva botky. A kožený. A se slevou. Tak v nich už dva dny chodím a jsou super.
Ve středu jsem se taky doplácala konečně zas regulérně do čajovny. Ach, lidičky, společnost je tak! osvěžující. Kleio obdržela dvoje babiččiny botky a strašně jí sedějí.
Včéra jsem páchala část vánočního poklízení a nějaké ty zařizovací pojížďky (charita, dárešek, knihovna...). A na večír jsem se přifařila k Dragonovi s Blancou do kina. Na Hobita. Měla jsem v úmyslu o tom cosi napsat, ale nějak mi to nejde. Mám jen takové výkřiky. Tak sem asi jen okopčím, co jsem večer napsala na ksicht:
skvíp! Rííííša! *hromada neutříděných dojmů*
obávám se, že tvůrci filmu to nevychytali, protože v momentě, kdy se obejmou "John Watson" a Richard, hrozí zaplavení kinosálu rozteklými fanynkami.
Hobitova epizodka s Glumem je straaaaašně doctorovitá.
Incineration?
O jasnejch roztomilejch trpajzlech nemluvě.
(a v reakci na Kleio: Nového Zélandu tam kupodivu moc není. Zato jsou tam scény jak z Pirátů a taky scéna s vogonskou poezií. A to, že na Ríšu spotřebovali během filmování tunu očních linek, je pomluva. Žádný neměl. Ovšem stejně místy připomínal Sandokana, hlavně když se za letu pokoušel vykuchat vrka. Narozdíl od Sandokana s tygrem se mu to nepovedlo.)
Každopádně to bylo hezké, líbilo a zvedlo náladu. Jak neznám knížku, nic mě netížilo. Je fakt, že to nebylo mozkově náročný, občas jsem u toho přemejšlela o jinejch věcech... ale prostě... Ríša. A jeho kožich! Jako když vám po plátně běhá něco, co znáte jako "hottest master in Milton" a osobního kandidáta na Crowleyho, má to kožich a dlouhý černý vlnitý vlasy... skvíp.
Plus teda watsonovité hlášky mladého Bilba a jeho totální doctorovitost v jiných momentech. Uargh.
ém... to já jen tak pro ilustraci :)
A děkuji velice Dragonovi s Blancou, že mě vzali s sebou. Já v kině už moc dlouho nebyla a tohle bylo strašně příjemné, milé a odpočinkové :) Hníp.
Jinako se snažím navracet do normálu, ovšem nelemrovatět a něco dělat.
Historická diplomka byla nuceně odložena, vedoucí práce se neozývá a já jsem se rozhodla, že ji chcu mít napsanou do konce února. Takže si to nějak rozpočítám a udělám si z toho challenge, jinak zas neudělám nic. A to už by byl fakt průs...švih.
Tak.
Moj.
Zdravim!
Z.
V úterý si ode mě konečně na studijním KTF vzali diplomku. Obrazovou přílohu jsem si z pondělka na úterý nechala svázat, přivlekla, odevzdala. Uf. Dělala jsem ji prakticky tři dny v kuse.
Na oslavu jsem se vydala po dárečkách, něco málo pořídila a zoufala si v obchodech s botama. Moje nekořený kozačky se totiž téměř ze dne na den začaly rozpadat. Tak jsem se zařekla, že chcu kožený boty. Ale v ani jednom ze šesti krámů nebylo něco, co by mělo pořádnou podrážku, vypadalo slušně a bylo kožený.
Na středu mi zbyl k prohlídnutí jenom Leiser. A, světe div se, na druhý pohled jsem našla bezva botky. A kožený. A se slevou. Tak v nich už dva dny chodím a jsou super.
Ve středu jsem se taky doplácala konečně zas regulérně do čajovny. Ach, lidičky, společnost je tak! osvěžující. Kleio obdržela dvoje babiččiny botky a strašně jí sedějí.
Včéra jsem páchala část vánočního poklízení a nějaké ty zařizovací pojížďky (charita, dárešek, knihovna...). A na večír jsem se přifařila k Dragonovi s Blancou do kina. Na Hobita. Měla jsem v úmyslu o tom cosi napsat, ale nějak mi to nejde. Mám jen takové výkřiky. Tak sem asi jen okopčím, co jsem večer napsala na ksicht:
skvíp! Rííííša! *hromada neutříděných dojmů*
obávám se, že tvůrci filmu to nevychytali, protože v momentě, kdy se obejmou "John Watson" a Richard, hrozí zaplavení kinosálu rozteklými fanynkami.
Hobitova epizodka s Glumem je straaaaašně doctorovitá.
Incineration?
O jasnejch roztomilejch trpajzlech nemluvě.
(a v reakci na Kleio: Nového Zélandu tam kupodivu moc není. Zato jsou tam scény jak z Pirátů a taky scéna s vogonskou poezií. A to, že na Ríšu spotřebovali během filmování tunu očních linek, je pomluva. Žádný neměl. Ovšem stejně místy připomínal Sandokana, hlavně když se za letu pokoušel vykuchat vrka. Narozdíl od Sandokana s tygrem se mu to nepovedlo.)
Každopádně to bylo hezké, líbilo a zvedlo náladu. Jak neznám knížku, nic mě netížilo. Je fakt, že to nebylo mozkově náročný, občas jsem u toho přemejšlela o jinejch věcech... ale prostě... Ríša. A jeho kožich! Jako když vám po plátně běhá něco, co znáte jako "hottest master in Milton" a osobního kandidáta na Crowleyho, má to kožich a dlouhý černý vlnitý vlasy... skvíp.
Plus teda watsonovité hlášky mladého Bilba a jeho totální doctorovitost v jiných momentech. Uargh.
ém... to já jen tak pro ilustraci :)
A děkuji velice Dragonovi s Blancou, že mě vzali s sebou. Já v kině už moc dlouho nebyla a tohle bylo strašně příjemné, milé a odpočinkové :) Hníp.
Jinako se snažím navracet do normálu, ovšem nelemrovatět a něco dělat.
Historická diplomka byla nuceně odložena, vedoucí práce se neozývá a já jsem se rozhodla, že ji chcu mít napsanou do konce února. Takže si to nějak rozpočítám a udělám si z toho challenge, jinak zas neudělám nic. A to už by byl fakt průs...švih.
Tak.
Moj.
Zdravim!
Z.